Nejstarší kousky této originální sbírky ( kterou zatím nenabízí žádné muzeum na Havlíčkobrodsku), nazvané I slavní byli malí, pocházejí z roku 1815.

„V poslední době se stalo módou, že se muzea začínají specializovat. Nás napadlo zaměřit se na sbírku památníčků,“ říká Anna Šauerová z městského muzea v Přibyslavi. Od nápadu nebylo daleko k realizaci, a tak se v několika posledních číslech přibyslavského zpravodaje začala objevovat oznámení, vyzývající obyvatele Přibyslavi a okolí, kteří doma nějaké památníčky vlastní a chystají se jich zbavit, aby je věnovali přibyslavskému muzeu. Sešlo se jich poměrně dost, některé z nich se dají označit téměř za historické skvosty.

Anna Šauerová z městského muzea někdy o sobě s humorem říká: „Moje ruce jsou hrábě.“ Malá muzea typu muzea v Přibyslavi nemají dost peněz na to, aby mohla nakupovat do svých sbírek historické cennosti, a tak se někdy musí smířit i s dary od soukromých osob a sbírky doplňovat například z pozůstalostí.

„Předměty, které někomu doma překážejí, mohou naopak v muzeu najít své důstojné místo a udělat druhým radost,“ zdůrazňuje Šauerová. Právě památníčky jsou podle jejího názoru nádhernou ukázkou lidové tvořivosti a někdy i důkazem výtvarného či literárního nadání pisatelů. Ve sbírce přibyslavského muzea se v současné době nachází například památník s podpisem malíře Rudolfa Ludmily či s autogramem bývalého ředitele divadla Drak Jana Dvořáka.

K nejoriginálnějším patří památník, kam autoři kromě obrázku či přání vkládali svoji fotografii ,k nejcennějším kouskům patří ale památník poslední majitelky přibyslavského zámku hraběnky Clam Gallasové, který muzeu věnoval soukromý dárce.