Snímek mohou milovníci filmových lahůdek vidět ve středu 20. května od 20 hodin. Jde o výjimečný islandský film uvedený na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. V květnu pak ještě návštěvníci filmového klubu uvidí úžasný snímek Chlapectví. Více o filmovém klubu prozradila Eva Přibylová.

Filmový klub v Brodě celkem dlouho chyběl. Je to znát na zájmu publika?
Musím přiznat, že upoutat diváky není lehký úkol. Zájem se odvíjí od řady faktorů, ať už je to všeobecná známost filmů, pořádání jiné větší akce ve městě nebo i zcela banální počasí. Velice důležitá je propagace, pravidelný kontakt s publikem i médii a snaha o zatraktivnění našich projekcí. Divácká základna je poměrně malá, ale sleduji, že lidé si o klubu mezi sebou říkají a program sdílejí. Takže jsem optimista.

Jak se rodí program a kdo ho vymýšlí?
Program sestavuji já. Mám možnost jezdit na filmové festivaly, takže si troufnu říci, že mám trochu přehled o české i světové kinematografii a pro srovnání sleduji programy většiny významnějších českých kin. Má prvotní idea byla nabídnout divákům pouze novou českou produkci, která se do běžného kina nemá šanci dostat, ale záhy jsem narazila na nezájem diváků i na nedostatek kvalitních českých filmů. Od roku 2014 promítáme i filmy zahraniční, především ty, které nenabídne klasická kinodistribuce v Brodě a blízkém okolí. Rovněž se ptám na názor publika, takže jsme již několikrát promítli film na přání diváků.

Jaké filmy jsou žádanější? Dokumenty jsou velmi populární, ovšem artové záležitosti také nejsou k zahození…                                                     Máte pravdu, dokumenty jsou populární. Promítáme hlavně české dokumenty, které jsou jak žádané, tak kvalitní. Otázkou je, co si představujete pod pojmem „artový" film. Moje zkušenost je taková, že běžný divák si slovo „artový" spíše spojuje se slovem „depresivní" či „sociální drama" a nemá potřebu na to jít do kina. Hodně tzv. artových filmů je naopak velmi vtipných komedií, a proto se snažím program vyvážit.

Dnes je všechno jaksi zrychlené. Jak dlouho po premiéře filmu ho můžete nabídnout v klubu?
Je to různé, neboť v klubu jsme limitováni technikou. Můžeme promítat pouze z formátu DVD nebo MP4 a ne všichni distributoři toto povolují. Někdy se stane, že distributor po nějaké době projekci z těchto formátů povolí, a my film můžeme promítnout. To je například případ francouzské komedie Co jsme komu udělali, na tu jsem čekala téměř tři čtvrtě roku.

Co podle vás dnes lidi vede k tomu jít a podívat se na film v Oku – když se dá v podstatě všechno stáhnout z internetu?
Stahování médií je fenomén dnešní doby. Na webu dnes najdete téměř vše, ať už jde o filmy, muziku, literaturu… Nicméně stažený film nenabídne možnost vidět filmy, ke kterým by se divák běžně nedostal, setkat se s přáteli či uspokojit určitou potřebu se komunitně sdružovat.

Další program:

27. května – Chlapectví
10. června – Co jsme komu udělali
17. června – Samba

Kateřina Malá