Urgentní příjem v nemocnici je hodně depresivní místo. Viděla jste takové oddělení v chodu ve skutečnosti?
Viděla. Před natáčením jsem tam šla na pár hodin studijně. Do Motola, přímo za vrchní sestrou, která byla předobrazem naší Mery, mojí milé Sabiny. Asi rok nato se mi podařilo zkolabovat v dabingovém studiu, tak jsem si to vyzkoušela z té druhé stránky. To už Modrý kód běžel, tak byly srandovní ty interakce s lékaři v sanitce i na příjmu. Nechci to ale zlehčovat, s tou depresí máte pravdu. Když mi bylo tak dvanáct, ocitli jsme se rodiči na pohotovosti v Černé Hoře. My jeli z pláže s mojí pořezanou nohou, ale po nás přijeli rodiče s utopeným chlapečkem.

Od září Prima vysílá seriál Tátové na tahu, kde také hrajete. Ten název trochu evokuje pánskou jízdu, ale je o čtyřech tatíncích na mateřské dovolené. Čím vás přilákal tento seriál?
Moc se mi líbil scénář, který moderně a s vtipem ukazuje všechny možné radosti a strasti rodičovství, tak jak je vnímáme teď. A taky příslib perfektních kolegů a celého štábu, který se moc hezky vyplnil.

Líbil by se vám v životě tento model s otcem vašich dětí na mateřské?
To je asi příliš konkrétní otázka na pro mě zatím docela abstraktní téma. Podle mě je důležité, aby si ti dva navzájem naslouchali, dokázali se dohodnout a dělat zdravé kompromisy. Jak tak pozoruju situace mých kamarádů nebo rodinných příslušníků, vypadá to, že to není úplná utopie.

Uvítala byste ještě nějaký vstřícný krok naší společnosti k ženám?
Pochopitelně. Například stejné platy, rovné podmínky v zaměstnání a nebagatelizování sexuálního násilí a obtěžování. Já jsem ale pozitivní. Myslím, že ledy se lámou a všechno je na dobré cestě. Vyhrocení křiklouni se najdou na obou stranách, ale to není to jádro pudla.

Dokážou podle vašich zkušeností čeští muži ocenit své ženy?
Jsem přesvědčená o tom, že ano. Někdy si to uvědomí bohužel příliš pozdě, ale umí to. Tak jako všichni ostatní, ne jenom ti čeští. Nemůžu si pomoct, ale mám pocit, že kdykoliv někdo, ať už žena, nebo muž, má potřebu vyslovit sousloví „český muž“, myslí to tak trošku pejorativně. Sandály, ponožky, nátělník, pivo, gauč… Zní to pro mě podobně jako „Češi na dovolené“. Ale třeba to tak vůbec není a právě jsem se usvědčila z předsudku, který ovšem vědomě nepřijímám.

V roce 2016 ČT odvysílala seriál Kosmo. Kde jste hrála přihlouplou missku, která byla zdrojem častých vtipů. Jak vzpomínáte na tu práci?
Skvěle a báječně! I když jsem si tehdy více než kdy jindy uvědomila, že vyrábění humoru není sranda. Je to jedna z věcí, na které jsem ve svém profesním životopise nejvíce pyšná. Je to inteligentní, ale zároveň šílená politická satira. V době svého vzniku přímo nostradamovská. Potkala jsem tam nové přátele a rozšířila dobré vztahy s těmi starými.