„Návrh na státní vyznamenání mě samozřejmě potěšil a velmi si toho vážím. Věřím, že jsem udělal kus práce pro reprezentaci naší vlasti v kulturní oblasti. Na druhou stranu si myslím, že osobností s podobnými zásluhami je tu daleko více a i oni by si zasloužili ocenění. O to více mě těší, že se našli lidé, které moje celoživotní působení zaujalo,“ neskrývá nadšení Bohuslav Matoušek.

To potvrzuje i senátor a havlíčkobrodský starosta Jan Tecl, který Matouška na vyznamenání nominoval. „V tomto případě navíc navíc nešlo jen o můj nápad, ale i kolegy Vladislava Vilímce. Je úžasné, že jsme se takto názorově sešli. Myslím si, že si pan Matoušek vyznamenání rozhodně zaslouží za svou celoživotní práci i za to, jak reprezentuje Českou republiku ve světě,“ prozrazuje Tecl.

Nadace Křižovatka předala nemocnici celkem 30 monitorů dechu v hodnotě 60 tisíc.
Životy dětí chrání v Brodě třicet nových monitorů dechu

Bohuslav Matoušek hraje na housle od svých pěti let. Lásku k hudbě zdědil po své mamince. Po maturitě na havlíčkobrodském gymnáziu odešel studovat na pražskou Hudební akademii múzických umění. Už ve svých jednadvaceti letech vystoupil poprvé na festivalu Pražské jaro.

Concertino Praga i Pražské jaro

V současnosti se věnuje jak dráze sólového, tak komorního hráče. Kromě toho je také uznávaným učitelem. Vede totiž houslovou třídu na Hudební akademii múzických umění v Praze a na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Mimo to každoročně vyučuje na letních houslových kurzech v klášteře Zlatá Koruna a má také několik soukromých studentů.

Matoušek, jenž loni oslavil sedmdesáté narozeniny, se může pyšnit i řadou ocenění. Například ve svých sedmnácti letech zvítězil v prvním ročníku Concertino Praga, o šest let později si první cenu odnesl i z mezinárodní houslové soutěže Pražského jara a z poslední doby má třeba cenu za nejlepší českou nahrávku.

Pouť u svaté Anny je na Havlíčkobrodsku vyhlášená, koná se poslední víkend v červenci.
Pohled žije svatoanenskou poutí. Výtěžek koncertu půjde na záchranu varhan

„Kultura je oblast, bez které žádný národ nemůže důstojně fungovat. Proto jsem šťastný, že jsem mohl celý život také přispívat i možná netradičními projekty přesahujícími naše hranice, a tím zanechat stopu pro další generace v této krásné činnosti,“ dodává Matoušek.