Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod připravilo proto výstavu, jejímž autorem je Miloš Doležal a která je přístupná do 2. prosince.

„Na výstavě je řada autentických, nově objevených a poprvé veřejnosti představených předmětů, jako je Toufarův psací stůl, kalamář, osobní hodinky i peněženka, které měl u sebe při zatčení či ornát, ve kterém sloužil v číhošťském kostele, ale také mnoho fotografií a archiválií, které zapůjčila Jitka Cvetlerová, Roman Cílek, Archiv bezpečnostních složek, OÚ Arnolec, kněz Josef Pospíšil, současný administrátor farnosti Číhošť a autor výstavy," prozradil Miloš Doležal.

Josef Toufar se narodil 14. července. V letech 1928–1935 studoval gymnázium v Německém (Havlíčkově) Brodě a Chotěboři, kde maturoval. Pak studoval v letech 1935–1940 bohosloví na Biskupském teologickém učilišti v Hradci Králové a zároveň kněžská formace v tamějším Biskupském semináři.

Jeho první farností bylo městečko Zahrádka (1940 – 1948) nedaleko Ledče nad Sázavou, kde se za války projevil jako ryzí vlastenec a pevná osobnost. Aktivně se angažoval v práci s mládeží a pomáhal farníkům se zařizováním řady záležitostí, aktivně podporoval zřízení gymnázia v Ledči nad Sázavou, měšťanské školy v místě atd. Pro svoji oblíbenost byl trnem v oku činovníků KSČ – jak v Zahrádce, tak i na ONV v Ledči nad Sázavou – kteří se postarali o jeho přeložení do farnosti Číhošť. Josef Toufar se však i tam bezprostředně po svém příchodu aktivně zapojil do života obce a brzy si získal oblibu nejen mladých i starších farníků, ale také široké veřejnosti.

Dne 11. 12. 1949 došlo v kostele v Číhošti k dosud neobjasněným pohybům oltářního kříže a jeho následnému trvalému vychýlení mimo jeho těžiště. Tento fenomén vešel ve známost pod označením „číhošťský zázrak".

Následně se do rozbíhajícího se církevního objasňování vložila Státní bezpečnost a pod fyzickým a psychickým tlakem na Toufarovi vymáhala doznání, že vše sestrojil na popud Vatikánu. Byl s ním připravován vykonstruovaný monstrproces, ke kterému však už kvůli jeho smrti nedošlo.

Brzy po Toufarově smrti následovala akce K, kdy komunistický režim násilně obsadil kláštery v celé zemi, řadu kněží a řeholníků odsoudil do vězení a majetek rozkradl či zestátnil.

(red, muz)