Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Muzika a rodina Seckých jsou doslova jedno

Sázavka: V zámku masivních bočních dveří kostela zarachotil klíč.

12.3.2013
SDÍLEJ:

Varhaník. Za varhany v kostele sv. Jana Křtitele v Sázavce usedá Vladimír Secký již od roku 1965. Sám se ale považuje spíše za lidového hudebníka, který hrál s kapelami lidovku, taneční hudbu a nejraději swing.Foto: Deník/Jaromír Kulhánek

Můj průvodce jím dvakrát pootočil, vzal za kliku a otevřel. Pokynul mi a já vešel dovnitř.

Očekával jsem, že na kůr vystoupáme po obvyklých kamenných točitých schodech, ale nebylo tomu tak. Místo nich na nás čekaly schody dřevěné, podobné mohutnému žebříku, navíc postavené skoro kolmo vzhůru. „Vidím, že si tady i docela dobře zasportujete," pronesl jsem v žertu k průvodci a vydal se nahoru za ním. „Tak, a jsme tady. Vítám vás ještě jednou," usmál se na mě Vladimír Secký, čtyřiasedmdesátiletý varhaník kostela sv. Jana Křtitele v Sázavce u Světlé nad Sázavou. Pak usedl, vložil ruce na manuál a ztichlou chrámovou loď rozezvučel charakteristickými a všeobjímajícími tóny královského nástroje…

Varhany a rodina Seckých ze Sázavky patří tak nějak k sobě, viďte?
Dá se to tak říct. Přede mnou tady, a to od roku 1923, hrával můj tatínek. A po něm jsem to v roce 1965 převzal já. Na varhany ale hráli a hrají i moji bratři Václav a Vojtěch. Vojta je dodnes varhaníkem v Postřekově na Domažlicku.

Kdo vás do hry na varhany takříkajíc uvedl?
Tatínek. Doma jsme měli harmonium a na něm jsme se učili a na něm jsme hrávali. Do roku 1957 jsem také chodil do hudební školy v Havlíčkově Brodě. Mnohé jsem pochytil od bratra Václava.

A kdo učil vašeho otce? Váš dědeček?
Ne. Táta chodíval k panu Pacholíkovi, to byl učitel hudby ve Světlé nad Sázavou. A když říkám, že chodíval, tak to nemyslím jen obrazně. Chodil k němu pěšky. Pro učitele prý brával bandičku s mlékem. Děda Josef z tátovy strany hrál v mládí na lesní roh a housle, bohužel, zemřel v 41 letech.

Čím byl váš tatínek?
Rolník, sklář a pokrývač. K aktivní muzice se vlastně dostal až ke konci první světové války. Na vojně byl trubačem. Varhaníkem v kostele v Sázavce, dříve ve Smrdově, byl pak více než čtyřicet let.

A vy? Původní profesí jste?
Ekonom. Ale muzika a muzicírování mě provázejí po celý život. Od svých patnácti let jsem hrál v kapele. V roce 1962 jsem se stal kapelníkem tanečního orchestru Bohemia ve Světlé nad Sázavou, který jsme později přejmenovali na IRIS Band. V roce 1989 jsem ho předal synu Janovi.

Hrajete i na jiné hudební nástroje?
Ano. Hraji. Původně na trubku, později na pozoun, kytaru, klávesy a další.

Říkal jste, že se hudbě věnovali a stále věnují i vaši sourozenci…
Ano a dva z nich získali i výborné hudební vzdělání. Vojtěch absolvoval brněnskou JAMU a jako fagotista byl členem orchestru Národního divadla. Sestra Stanislava, později provdaná Hrušková, hrála na piano, vystudovala také na JAMU zpěv a byla dlouholetou vynikající zpěvačkou Pražských madrigalistů. Stánička byla opravdu vzácná žena, už ale bohužel mezi námi není. Bratr Václav se po studiích medicíny stal lékařem, zpíval ale ve Svatojakubském sboru v Praze.

Vím, že v hudební tradici rodiny Seckých zdárně pokračují i synové a vnuci…
Máte pravdu a velmi mě to těší. Obě dcery mého bratra Václava zpívají v pražském Svatojakubském sboru, synovec Jiří Hruška je operním pěvcem v Praze a také moji tři synové se aktivně muzice věnují. Jan, ten je mimochodem předsedou místního zemědělského družstva, hraje na trubku, baskytaru a také výborně zpívá. Převzal po mně, jak už jsem se zmínil, taneční kapelu IRIS Band. Vítek je bubeníkem, klavíristou a hraje také na tubu. No a třetí můj syn, vynikající0 saxofonista, klarinetista a flétnista Vladimír Boryš Secký, se živí v Praze muzikou jako profesionál. Hraje hlavně s kapelou BOOMBAND a hraje i v dalších známých skupinách. V doprovodné kapele doprovází například i Karla Gotta. Zapomenout nesmím ani na Vláďovy děti, tedy na mé vnuky. Vládík hraje na klarinet a klavír, Janinka pak na příčnou flétnu a také na klavír.

Sejdete se někdy při rodinném muzicírování?
To víte, že ano. Při oslavách, narozeninách a podobně. I když je pravda, že v poslední době to tak často nebývá. Synové jsou dospělí, mají svou práci, rodiny, starosti.

Vraťme se ale zpátky k vám. Na varhany hrajete jen v Sázavce?
Teď už ano. Dříve jsem několikrát hrával také ve Světlé nad Sázavou a Havlíčkově Brodě.

Hrajete z listu, nebo zpaměti?
Tak i tak, při preludiích se snažím improvizovat na dané téma podle kancionálu i podle dalších předváděných skladeb.

Kterou ze skladeb máte nejraději?
Mému dědovi se líbila, a líbí se i mně skladba ze 17. století Tvůrce mocný. Za velmi půvabné považuji i skladby Ave Amena, Dvořákovy Biblické písně či Chválu boží v přírodě od Ludwiga van Beethovena. Rád si ale zahraji třeba i My Way od Franka Sinatry.

Zkoušel jste třeba i vy sám složit nějakou skladbu pro varhany?
Tak skladbu snad ani ne, ale skladbičku o pěti slokách, kterou jsem hrával a hrávám při křtinách, a to je teď už skutečně jen občas, to ano. Začíná slovy: V tom našem kostele… (zazpívá). Dále jsem složil i píseň pro Svatopetrskou pouť v Nové Vsi u Leštiny.

Jste v Sázavce jediný varhaník?
Jediný, a když se náhodou nemohu bohoslužby, třeba z důvodu nemoci, zúčastnit, zaskočí za mě jedna šikovná holčina z Habrů, nebo Jana Panská z Havlíčkova Brodu.

Jak často hrajete?
Pravidelně již jen při mších, občas při křtinách nebo pohřbech. V minulosti se u nás vůbec hrávalo daleko častěji. Bývala tady bohatá zpěvácká tradice. Existoval sbor, který mnohdy doprovázely nejen varhany, ale i kostelní orchestr. O Vánocích jsme hrávali slavnou Rybovu a Marhulovu mši.

Vychováváte si svého nástupce? Bude to, jak již velí tradice, někdo z rodiny?
Věřím, že ano. Novým varhaníkem v sázavském kostele by se mohl stát můj syn Vít, případně někdo další z hudebně nadaného příbuzenstva.

Považujete se za dobrého varhaníka? Hrajete dobře?
Neovládám to stoprocentně dodnes. (směje se) Chci připomenout, že jsem především lidový hudebník, který půl života hrál s kapelami lidovku, taneční hudbu a nejraději swing. V tomto směru jsem byl lepší než coby amatérský varhaník.

Můžeme se  ještě několika slovy zmínit o samotném nástroji, na který hrál váš otec, na kterém hrajete vy a na kterém, dá-li Pámbů, bude jednou hrát i někdo další z vaší rodiny?
Proč ne? Asi stoleté varhany v kostele sv. Jana Křtitele, jde o jednomanuálový nástroj s elektrickým pneumatickým systémem, nejsou původní. V roce 1866 kostel vyhořel a vniveč přišly i varhany. Ty současné byly do tehdejšího Smrdova přivezeny z Kutné Hory, vyrobila je tamní firma Tuček. Dnes by už ale potřebovaly odborný zásah. Vyčistit, opravit, přeladit. S drobnými opravami si naštěstí poradíme sami.

Vladimír Secký
Narodil se v roce 1938. Původní profesí ekonom. Hrával na trubku, pozoun, kytaru, klávesy a další hudební nástroje. Od roku 1965 je varhaníkem. V roce 1962 se stal kapelníkem orchestru Bohemia ve Světlé nad Sázavou (později IRIS BAND). Je ženatý a má tři děti.

Autor: Jaromír Kulhánek

12.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
To mají za sebou fotbalisté Štoků (v modrém). Tentokrát na ně nestačil nováček z Rozsochatce, který si odvezl porážku 6:1.

Štoky deklasovaly nováčka z Rozsochatce

V čele skupiny Střed druhé ligy jsou už zase havlíčkobrodští hokejisté (v červených dresech). Tábor totiž klopýtl s Kolínem.

Bruslaři rozstříleli Medvědy a vrátili se do čela tabulky

Jak odpovídali politici ve vysočinském Deník-Busu

Vysočina - Přinášíme vám vyplněný dotazník politických špiček z Vysočiny. Takto politici odpovídali na naše otázky v Deník-Busu před volbami v pátek 13. října.

Politika je v kraji pánská jízda

Vysočina - Přehled lídrů nejsilnějších politických stran na Vysočině jednoznačně ukazuje na pánskou jízdu. Ženu mají ve svém čele pouze Zelení. Před čtyřmi lety přitom stálo v čele kandidátek v kraji hned několik žen. ANO táhla vzhůru dnešní eurokomisařka Věra Jourová, ODS vedla do parlamentu Jana Fischerová, ženy stály v čele kandidátek Zelených, Pirátů i zemanovců.

Nebezpečná silnice: Na tahu Jihlava - Havlíčkův Brod se zranilo čtrnáct lidí

Havlíčkův Brod, Jihlava - Hlavní silniční tah z Havlíčkova Brodu do Jihlavy se stal v pondělí kritickým místem. Během jediného dne tam došlo ke dvěma vážným dopravním nehodám. Zranilo se při nich 14 lidí.

Školní zahrada se změní v místo relaxace i vzdělávání

Havlíčkův Brod - „Pomáhám, protože chci", to je společné motto pro 72 hodin dobrovolných aktivit po celé ČR, které pomohou lidem, nebo přírodě v našem okolí. Již pátým rokem ji pořádá Česká rada dětí a mládeže.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení