VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Palička: Nemáme rádi zpívání na playback

Havlíčkův Brod – Havlíčkobrodská kapela PM Band hraje již pět let. Známá je především z televize TV Šlágr. Za dobu svého působení odehrála několik koncertů. Během jednoho dne je schopna natočit nové CD. Co ale nesnáší, je zpívání na playback.

4.9.2014
SDÍLEJ:

PM Band.Foto: Deník/archiv

Jak vaše kapela vznikla?
Vznik naší kapely není bohužel spojen s žádnou šťastnou událostí. PM Band byl založen na základě toho, že můj otec Václav Palička a otec klávesisty Franty Marka hrávali dříve spolu. A v Lučici hráli na tamní každoroční akci pro seniory. A tenkrát, bylo to zhruba před pěti lety, se stalo, že František Marek starší dostal v den konání té akce mozkovou mrtvici. Zavolal tedy svému synovi, že to musí odehrát za něj. A Franta mladší, protože byl zvyklý spolupracovat se mnou, mi zavolal a chtěl, abychom tuto akci odehráli i za jeho tatínka.

Souhlasil jste a vyšlo to…
Ano. Poskládal jsem takovou provizorní sestavu, ve které jsme to v Lučici odehráli. A protože měl táta Franty nasmlouvané i další akce, tak jsme je přebrali po něm. A takhle vlastně vznikla naše kapela. Začínal s námi i můj otec, který je v Havlíčkově Brodě, troufám si říci, považován za takového dechovkového guru.

Váš otec s vámi už ale nehraje, nebo ano?
Po nějaké době, asi po dvou měsících, mi navrhl, že by to chtělo vzít někoho mladšího. Takže jsem si k sobě vzal kluka, se kterým jsem muzikantsky vyrůstal ve třídě pana učitele Bauera – Jardu Dubna. Od té doby zůstala naše parta takto ustálená.

Na svých stránkách uvádíte, že se s Jardou a Frantou znáte od dětství. Je tomu skutečně tak?
Já jsem ten spojovací článek. S Jardou Dubnem jsem hrál v dětském orchestru, který dříve fungoval při základní umělecké škole. Tenkrát jsme ve třídě pana učitele Bauera měli orchestr. S Frantou jsem hrával u nich ve vinárně v Habrech. Tam jsme vlastně dávali dohromady repertoár, který hrajeme dodnes. Takže ano, je tomu tak. (úsměv)

Když se vídáte tak často, nelezete si občas na nervy?
Občas jsou samozřejmě nějaká úskalí, ale všechno se dá vyřešit. Nepamatuji si, že bychom někdy řešili nějaký konflikt s horkou hlavou. Většinou se na všem domluvíme. Je výhoda, že jsme tři, takže se všechno vždycky odhlasuje.

Kdo vás k muzice přivedl?
Vybral jsem si ji sám. Chodil jsem často za tátou do práce, to když ještě dělal šéfdirigenta vojenské posádkové hudby. Takže tam nejspíš byly takové moje prvopočátky.

Takže je to zásluha vašeho otce?
Měli jsme chatu u Prostějova a já tam jako kluk našel starou trumpetu a začal do ní foukat. Někdy v pěti letech jsem začal docházet k panu učiteli Bauerovi. Ve chvíli, kdy pan Havlena, tehdejší ředitel základní umělecké školy, slyšel, že už v pěti letech dokáži něco na trumpetu zahrát, řekl, že je škoda, abych nedostával vysvědčení. Tak jsem začal na trumpetu do základní umělecké školy docházet už v pěti letech. No, a takhle se to všechno nějak skloubilo. (úsměv)

Jakou školu jste studoval?
Navštěvoval jsem základní uměleckou školu a později jsem absolvoval konzervatoř v Roudnici nad Labem. Po šesti letech studia jsem nastoupil k vojenské posádkové hudbě do Prahy, kde jsem asi po čtyřech a půl letech ukončil činnost, protože vojenská posádková hudba byla zrušena. Nakonec jsem na svoji žádost odešel do civilu.

Vím, že vám s kapelou PM Band vyšly nějaké CD. Jak je náročné je natočit?
Náš první komplet o čtyřech CD a jednoho DVD, kdy tři CD obsahovaly lidovou hudbu a jedno CD bylo spíše taneční a žánrově už trošku jiné. K tomu se ještě natočilo DVD, které bylo studiové. Pro potřeby TV Šlágr to bylo dostatečné, ale nám se to zase až tak moc nelíbilo. Chtěli jsme proto některé klipy předělat.

Povedlo se?
S Jardou Dubnem jsem našel místa tady v okolí Havlíčkova Brodu, která se nám líbila. Například Srub Gerštejn u Lysé nad Horní Krupou nebo Lipnici. Výhodou je, že jsme se do té televize dostali hnedka na začátku.

Proč to bylo výhodné?
Těch kapel tam ještě nebylo tolik a poptávka po našich CD předčila naše očekávání. Zvažovali jsme proto, jestli nemáme co nejdříve natočit další desku. A to se povedlo. Nové CD se jmenovalo Třešňové květy, což je i ústřední melodie celého CD. Zase jsme k tomu tady v okolí natočili videoklipy. To proto, aby bylo znát, odkud vlastně pocházíme.

Jak jste do televize Šlágr vůbec pronikli?
Oslovili nás oni sami, na doporučení. Karel Peterka tenkrát zavolal Frantovi Markovi, na kterého dostal kontakt, a od té doby to vlastně všechno jelo samo.

Na čem teď pracujete?
Chystáme další CD. Doufáme, že se všechno podaří uskutečnit v co nejkratším časovém horizontu, i když poslední dobou je to složitější. Každý z nás máme samozřejmě své zaměstnání. František navíc nastoupil do TV Šlágr jako produkční, takže je hodně časově vytížen. Všichni to máme tak, že od pondělí do pátku jsme v práci a o víkendech se scházíme a hrajeme.

Takže se muzikou živit nechcete?
Netroufneme si to udělat, protože všichni tři máme mladé rodiny a všechno je to takové na vodě. Nelze říci, že máme nasmlouvaných tolik vystoupení na to, abychom dokázali dostatečně finančně zabezpečit rodinu. Takže i proto si každý držíme své vlastní zaměstnání.

Jak to tedy máte se zkouškami, když jste přes týden pryč?
S tím zkoušením už to není tak slavné, jako to bývalo, proto je pro nás velmi těžké připravit další CD. Je problém se v takto naplněném harmonogramu vůbec sejít. Nicméně nějaké termíny na zkoušky už máme. Doufám proto, že to půjde tak jako vždycky, a že za tři zkoušky nahrajeme celé CD a pojedeme ho natočit.

Jak natáčení CD probíhá?
Natáčení vždycky probíhá v TV Šlágr, která má své zvukové i obrazové studium, odkud se vlastně všechny její pořady vysílají. Takže doufáme, že všechno bude jako dřív a že se nám podaří během jednoho dne nové CD natočit.

Natáčení a vydávání CD si hradíte sami?
Ne. Díky Karlu Peterkovi to máme bezplatné s tím, že máme pouze nějaká procenta z prodeje našich alb. Bereme to tak, že je to spíš propagace.

Kde zkoušíte? Máte svoji zkušebnu?
Využívali jsme pohostinnosti hospody v Pelestrově. Ve stodole tam mají udělanou hospůdku, kterou mají celou obloženou dřevem. Právě kvůli tomu se nám tam líbila akustika. Zkoušelo se tam bezvadně, a navíc o nás bylo skvěle postaráno. Nyní jsem však zkušebnu udělal u sebe doma na půdě, takže zkoušíme tam.

Jaké nástroje v kapele máte?
Je to takové zajímavé obsazení. Nikdo si to nedokázal moc představit. Spousta lidí to srovnávala s německými kapelami. Máme dvě jazz trubky a klávesy.

Kdo zpívá?
Zpíváme všichni tři. A na delší akce, kdy nejde o dvouhodinové hraní, ale o celovečerní, s námi jezdí vynikající zpěvačka Iva Kletečková. Ta zpívala v kapele Emil.

Kdo skládá hudbu a texty?
Vlastní tvorbu zatím nemáme. Ale do budoucna ji určitě mít chceme. Na něčem už dokonce pracujeme. S Jardou Dubnem jsme nad vlastní tvorbou již pár večerů strávili. Probírali a zapisovali jsme si nové myšlenky. Zatím máme rozpracovanou první věc.

Můžete prozradit jakou?
Zjistili jsme, že nemáme natočené ještě žádné tango, takže bychom chtěli právě o ně doplnit náš repertoár. Doufám, že se nám to podaří. Po otci bych chtěl, aby přepracoval některé dechové skladby pro naše složení. Táta udělal pěkné věci, které by byly určitě hratelné.

Kde nejčastěji hrajete?
Hrajeme na všech možných akcích. Ať už se jedná o soukromé akce, narozeniny, svatby, koncerty nebo zábavy. Dokonce jsme hráli i na plese nebo na pivních slavnostech.

Co vás na hraní a zpívání nejvíc baví?
Největší odměnou pro nás je publikum, které se baví. Nejsme kapela, která by dělala pouze koncertní činnost. Chci upozornit na to, že jsme spíše pro tu lidovou zábavu. Jsme rádi, když lidé pod pódiem tancují. Dávají nám tím najevo, že se jim naše muzika líbí.

Pro starší generaci se ale moc akcí nekoná, nebo ano?
Vždycky se snažíme hrát pro někoho. Chceme, aby se vůbec nějaké kulturní akce uskutečnily. Pro starší generace se dlouhá léta nic nedělalo. TV Šlágr to svým způsobem nastartovala a zájem o dechovky a o menší kapely stoupl. Žánr lidové muziky se vrátil. S Jardou Dubnem jsem letos poprvé organizoval festival dechové hudby na Havlíčkově náměstí v Havlíčkově Brodě a musím říct, že návštěvnost byla nad očekávání. Doufáme, že se nám podaří festival uskutečnit i v příštím roce.

Bylo náročné festival zorganizovat?
Organizovali jsme ho ve dvou, tak těch starostí bylo více než dost. Hodně nám s tím pomohlo město Havlíčkův Brod. Dostali jsme grant, něco jsme získali od sponzorů a něco doplatili sami s Jardou.

Nedávno jste natáčeli pořad pro TV Šlágr v Habrech. Vím, že někteří lidé si stěžovali na organizační nedostatky. Co se tam stalo?
Nikdo z nás nečekal účast tak enormního počtu diváků. Na všechny se zkrátka nedostalo. Myslím ale, že akce se povedla a posluchači se měli čím bavit. Vystoupila tam celá řada účinkujících nejen od nás, ale i ze Slovenska a Itálie.

Pojďme zpátky k vaší kapele. Jak vůbec vznikl její název?
Má to několik smyslů. PM je zkrácenina anglického odpoledne, protože dopoledne a ráno opravdu nehrajeme. (úsměv) Název také vychází ze jmen našich otců – Palička a Marek.

Kde vás v nejbližší době lidé uvidí a uslyší?
Chystáme společné akce s kapelou Vonička, která také vystupuje v TV Šlágr. Tyto akce spočívají v tom, že se střídáme vždy po dvou až třech písničkách a mezi tím vystupuje známý moderátor Vratislav Měchura, který je nejen vzdělaný, ale i vždy výborně připravený. Proud zábavy se nikde neutne a jede pořád dál. Taková akce se bude konat například v obci Jilem 19. října.

Budete také hrát na nějakém plese?
Ano v listopadu hrajeme na rybářském plese a nevynecháme ani hasičský bál v Termesivech. To jsou plesy, na které jezdíme pravidelně už pět let. Líbí se nám. I když většinou říkáme, že třikrát a dost, protože pak by lidem už mohl náš program zevšednět. Plesy, o kterých jsem hovořil, si ale prostě nemůžeme nechat ujít. (úsměv)

Zaměstnání a hraní zabere určitě spoustu času. Co na to vaše rodina?
Naše manželky mají opravdu pevné nervy a trpělivost. Všichni máme malé děti a naše ženy jsou na ně většinou samy. Obdivujeme je. Všeho, čeho jsme docílili, bychom bez nich nezvládli. Velký dík patří také našim rodičům. I u nich máme obrovskou podporu.

Říkáte, že máte malé děti. Vedete je k hudbě?
Mám dvouletého syna Vojtu a doufám, že jeho zájem o hudbu, který už teď má, ho neopustí. A doufám, že bude mít talent, od kterého se to všechno odvíjí. Zatím má plastovou trumpetku a jakmile já vezmu svoji trumpetu do rukou, tak on si okamžitě běží pro tu svou a hraje se mnou. Je znát, že trumpeta mu už teď přirostla k srdci.

A co váš otec? Je na vás pyšný?
Doufám, že ano. Je to bývalý voják, takže si nikdy neodpustí nějakou tu kritickou poznámku, ale myslím si, že si toho, že jsem to po něm převzal, váží.

Hrajete i v jiné kapele než v PM Bandu?
Po otci jsem přebral činnost kapelníka v Havlíčko᠆brodské 12, což je místní dechovka, která by na přelomu roku měla oslavit své dvacáté výročí. I s touto dechovkou chystáme nějaké novinky. Kapela zatím nenatočila žádný nosič a můj cíl je, buď ještě letos, nebo začátkem nového roku natočit jedno CD dechové hudby a druhé spíše taneční. Trošku jsem obměnil i obsazení kapely. Chlapi i ženy, kteří v kapele hrají, jsou schopni proměnit nástroje. Například klarinetisti za saxofony. Tenoristi za pozouny. A v tu chvíli to dostane úplně jiný ráz. Tím jsme schopni hrát i taneční věci.

Co s touto kapelou plánujete?
Do budoucna bych chtěl do této kapely zapojovat žáky ze základní umělecké školy. Moje představa je taková, že zkušení chlapi, kteří nyní v dechovce hrají, by měli své zkušenosti předat těm mladším. Kapela přirozeně stárne, a budeme rádi, když se to někomu předá.

Mají mladí lidé o dechovou hudbu zájem?
Myslím, že zájem o tuto hudbu může podpořit právě vystupování mladých v dechových orchestrech. I rodiče mají potom větší motivaci dát to svoje dítko na hudební obor. Za působení pana učitele Bauera takový orchestr fungoval a určitě i díky tomu spousta mladých raději vzala do ruky nástroj. Přece jen nikoho nebaví stát samotný u pultu a cvičit etudy.

O učiteli Bauerovi mluvíte moc hezky. To je váš vzor?
Pan učitel Bauer byl výborný člověk, měl kamarádský přístup. Díky němu nás vlastně hraní baví dodnes. Patří mu obrovský dík. Na jeho památku jsme právě zorganizovali uvedený festival dechové hudby s názvem „Memoriál Oty Bauera".

Beáta Dvořáková

Autor: Redakce

4.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Na zdraví!

Rebel sváteční speciál je mezi nejlepšími neobvyklými pivy

Fotografie, která se stane symbolem letošních voleb.
DOTYK.CZ
6

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

Řídila auto pod vlivem drog

Havlíčkův Brod - Pryč jsou ty časy, kdy řidiči usedali za volant omámeni jen alkoholem! Havlíčkobrodští policisté zastavili v pátek 20. října krátce před pátou hodinou odpoledne na ulici Na Výšině v Havlíčkově Brodě osobní automobil Fiat Punto.

Z vozidla zmizely autobaterie

Chotěboř - Krádež autobaterií ze zaparkovaného vozidla prověřují policisté v Chotěboři. K činu došlo v noci z pátku 20. října na sobotu na ulici U Stadionu.

Cizinci byli za vloupání už odsouzeni

Havlíčkův Brod – Pět cizích státních příslušníků se pokusilo v Havlíčkově Brodě začátkem minulého týdne odcizit dvě zaparkovaná osobní vozidla, Škodu Favorit a Škoda Felicia. Všichni již ve čtvrtek stanuli před okresním soudem v Havlíčkově Brodě a za své jednání už byli odsouzeni.

Vyhřívaná podložka usnadní nejmenším start do života

Havlíčkův Brod - Dětské oddělení dostalo při příležitosti Dne otevřených dveří přestavěné a zrekonstruované stanice intermediární péče o novorozence dar od Českých drah.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT