Příchozí uvidí zhruba stovku děl významného českého malíře, který větší část života prožil na Světelsku, a letos si připomínáme 140. výročí jeho narození. Výstava potrvá do 3. února. Stovka děl bude rozmístěna po celé budově galerie, a díky výběru děl bude zmapována celá šíře tvorby tohoto výtvarníka. Je k ní vydán i velký katalog.

Pohádkové bytosti i krajiny

Jaroslav Panuška je s Vysočinou spjat svým životem i tvorbou. Ač se narodil v Hořovicích ve středních Čechách, velkou část života však prožil v Kochánově u Světlé nad Sázavou, kde v létě roku 1958 zemřel. „Během svého dlouhého života Panuška několikrát radikálně změnil námětovou stránku svých děl. Už na Akademii začal tvořit vodníky, umrlce, duchy, čarodějnice a další strašidelné bytosti a výjevy. Tato část jeho tvorby byla oceněna na výstavě dekadence v pražském Obecním domě na přelomu let 2006 a 2007 a o dva roky později v Bruselu," informovala Markéta Odehnalová, autorka stati o Mistrově životě a díle, z níž citujeme.

Výstava i katalog přináší průřez celou malířovou tvorbou, rozdělenou do několika námětových celků: strašidla, pohádky, historie, krajiny, Vysočina, města a žánrové výjevy. „Po stěnách galerie a stránkách papíru se tak bude plížit Mrtvý, jdoucí si pro lebku, Umrlec pronásledovaný krkavci nebo Duch mrtvé matky, připomínající snad Panuškovu matku, která zemřela na tyfus během pobytu v Bosně," uvádí Odehnalová.

Uvidíte toho ovšem mnohem víc.

Početně nejbohatší složkou výtvarníkova díla jsou krajiny, které maloval po celý život. Obrazy zachycují rybníky, močály, tůně, vřesy a skály, krajinu Vysočiny, Lipnici, oblíbený dub v Kochánově v různých ročních obdobích. Někdy se v krajině objevují postavy, jak to vidíme na obraze Cikánky u ohně nebo Tulák, jenž byl ovlivněn tvorbou Hanuše Schwaigera," napsala Markéta Odehnalová.