Kliknutím zvětšíte„Chtěl jsem si vybrat ty nejlepší muzikanty ze Žďárska, tak si myslím, že se mi to asi povedlo,“ řekl se skromností sobě vlastní iniciátor založení kapely zpěvák a frontman Lukáš Mrkvička v roce 2010 při příležitosti jejich vystoupení na prvním zámeckém nádvoří ve Žďáru nad Sázavou. A Havlíčkobrodskému deníku poskytl Lukáš před festivalem tento rozhovor.
Lukáši, přemýšlel jsem, jak nejlépe přeložit anglický název vaší kapely. Slovo „liquid“ má víc významů. Který je ten správný? Co má název kapely vyjadřovat?
Liquid Face má opravdu více významů. Když jsme se před lety dohadovali na názvu, přišel Zbyněk s nápadem Liquid Face, což se dá přeložit jako „rozteklý ksicht“. Nevím, jestli ho to napadlo ráno u zrcadla, každopádně jsme se shodli, že tak stejně budeme za chvilku vypadat, takže jsme to odsouhlasili.
Když se vrátím o deset let zpátky ke kapele Snakebite, kde jsi v podstatě od teenagerských let působil. V tom druhém, autorském období jsem Snakebite vnímal jako docela ambiciózní partu se zajímavou vlastní tvorbou. Výsledkem byla tři CD. Proč jste to zabalili?
Co se týče Snakebite, tak málokdo ví, že i ta první sestava byla dost tvůrčí. Napsali jsme spoustu písniček, dost z nich bylo kvalitních, ale prostě jsme je nedovedli převést na desku. Pak přišla krize, neshody v pohledech na muziku, personální změny a s nimi související změny hudebního zaměření. Práce v druhé sestavě mě vždycky hrozně bavila, jenomže ta odezva lidí nebyla podle našeho očekávání. V rocku prostě musíš dostat od lidí zpátky tu energii, kterou do toho dáš. Když to tak není, tak to musíš zabalit. V tý době jsme měli písničky ještě na jedno album, ale už nějak nebyla chuť. Tak jsme to zabalili.
Jaké máš zkušenosti ze zábav? Mění se v čase nějak struktura návštěvníků či jejich vkus? Co návštěvnost na akcích?
Zábavy jsou zajímavý český fenomén. Asi nikde na světě neexistuje takováhle kultura. A i proto, jak se blížíme civilizovaný Evropě (i přes snahu některých politiků) se ty typické tradice vytrácejí. Já neříkám, že zábavy skončí letos nebo za pět let, ale jednou prostě skončí. Ta návštěvnost je v sinusoidách. Prostě jednou lidi přijdou a jednou ne. To je zkušenost každé kapely, která to dělá pro radost z muziky a ne pro lámání rekordů v návštěvnosti.
Koncert v Hamrech na konci roku, kde se loučil Zbyněk Mrkvička (mimo jiné), byla nepochybně velká událost. Byl to váš nejlepší koncert? Na které vystoupení za těch asi osm let nejraději vzpomínáš?
Hamry byly skvělé. Strašně rád jsem se setkal se spoustou těch skvělých muzikantů a zároveň i skvělých fanoušků a užil jsem si ty staré Titaňácké pecky. Bylo to důstojné rozloučení s legendou, na který jsem měl tu čest nechat svoji stopu. Co se týče loučení se Zbyňkem ml., to byla pro mě bomba, kterou jsem ještě nerozdýchal. Po 23 letech společného hraní, to prostě ani rozdýchat nejde. Ale život je takovej a občas je pěkná ku..a. Co se týče nejlepšího koncertu, tak to takhle říct nejde, my hrajeme každý koncert tak, aby byl nejlepší. Pro mě znamená dobrý koncert to, když to dobře hraje, baví mě to, a hlavně to baví lidi. Takových už bylo díkybohu hodně.
Máte v kapele nového basáka? Můžeš nám ho představit?
Nový basák se jmenuje David Vítek, je to mladej kluk, takže moc rozteklej ksicht nemá, ale my na tom zapracujeme. Basák je to výbornej a doufám, že ho to s námi bude bavit.
V rozhovoru pro Žďárský deník se vyznáváš z obdivu ke Kamilu Střihavkovi. Jaké bylo setkání s ním na plese v Chotěboři?
Kamil byl úžasnej, to prostě nesnese srovnání. Přijel, a i přesto, že měl stejně jako já antibiotika, odvedl ten koncert skvěle. A to z něj právě dělá tu hvězdu, že všechno dělá na 100 procent. A navíc je to bezvadnej chlap. Ale to většina těch opravdových hvězd. Nejhorší jsou frajeři, který se těsně nedostali do extraligy, mají jeden pseudohit a chovají se tak, jako by byli Iron Maiden.
V Dobrohostově jste hráli už několikrát. Máš s tím místem spojenou nějakou speciální vzpomínku?
Z Dobrohostova si vždycky pamatuju skvělou atmosféru, a to za každého počasí a každé politické situace. To spíš připomíná parametry velkejch fesťáků. Takže Stock je pro mě takový malý velký fesťák. Speciální vzpomínku samozřejmě mám. Když jsme jednou přijeli, tak měl klávesák hroznou chuť na Ferneta citruse a nějakou náhodou došel. Když dojel domů stále v depresi a žíznivý, napsal na naše stránky, že na festivalu, který se jmenuje Stock by Fernet neměl dojít. Od té doby nás v Dobrohostově vítají platem Fernetů. Dobře pochopená narážka.
Budete mít pro vystoupení na Stocku předem připravený play list? Na co se můžeme těšit?
Play list takhle dopředu nepřipravuju, a navíc jsme udělali pár nových věcí, které teď testujeme na lidech. Podle prvních ohlasů to funguje, takže jich tam pár zařadíme. Ale ty vám neprozradím. Zbytek play listu bude naše klasika.
Petr Kletečka
1
7
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
