Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Věřím, že Mercuryho duše poletuje kolem mě

Havlíčkobrodsko – Freddie Mercury – legendární frontman kapely Queen.

30.1.2016
SDÍLEJ:

Freddie Breski. Foto: Freddie Breski/archiv

Jedna z nejvýraznějších osobností osmdesátých let. Není divu, že se zapsal do srdcí milionů lidí po celém světě a že se ho spousta lidí snaží napodobovat. Některým se to daří více, některým méně, ale existují i jedinci, kteří se vypracovali tak vysoko, že se grandióznímu Freddiemu mohou směle zkoušet vyrovnat. Jedním z těchto nadšenců je i hořický rodák Jaroslav Břeský alias Freddie Bresky, nejlepší český imitátor Freddieho Mercuryho, který se několikrát představil například i publiku na Havlíčkobrodsku.

Jak jste vlastně dostal k tomu dělat revival?
Určitě za to může láska k hudbě, už odmala, od nějakých tří let, kdy mi maminka pouštěla místo pohádek skupinu Queen, a začalo se mi to ohromně líbit. Myslím, že první okamžik, kdy jsem tak nějak poznal Freddieho, bylo, když dávali koncert ve Wembley na počest jeho smrti v roce 1992. Takže jsem jako malej vzal hřeben jako mikrofon a napodoboval jsem ho u televize.

Neplánujete psát svoje vlastní songy?
Už se na něčem pracuje, ale více zatím prozradit nechci. (úsměv)

Kdy jste zjistil, že jste vlastně až takhle dobrý?
Já jsem to nezjistil, ale tak od třinácti jsem začal zpívat. Ze začátku s Freddiem, to jsem si nahrával na magneťák, ale to bylo strašný. Angličtina byla šílená, a ta intonace? To bylo hrozný. Jak šel čas, tak jsem to piloval a začal se mi rozvíjet hlas. Trošku dospěl. Potom jsem absolvoval asi deset hodin zpěvu, kdy mi učitelka řekla základy, jak správně dýchat a jaké cvičení dělat u klavíru. Lepšilo se to a první vystoupení bylo 1. září 2007 v takový zaplivaný putyce v Tišnově. Potom se to rozjelo za pětistovku, tisícovku na diskotékách a teď už je to lepší. Vypiloval jsem angličtinu.

Zkoušíte často?
Čtyřikrát v týdnu zkouším a o víkendech mám vystoupení.

Vy znáte i osobního asistenta Freddieho Mercuryho Petera Freestona?
Ano, už sedm let, dříve by mi to přišlo neuvěřitelné a zvláštní, ale v podstatě ihned se po prvním setkání z nás stali dobří přátelé a jsme denně v kontaktu. Navíc teď od sebe bydlíme jen kousek. Radí mi a jeho rady jsou nad zlato. Je to skvělý a výjimečný člověk a opravdový kamarád. Ale samozřejmě, když se nad tím zamyslím, že při práci, kterou dělám, je tohle setkání a přátelství dost zvláštní. Jako kdyby přišlo z nebes přímo od Freddieho, pro kterého byl Peter také nejlepším kamarádem a jeden z mála lidí, kteří ho nikdy nepodrazili. Vím, že držel Freddieho za ruku, když umíral. Já věřím, že Mercuryho duše poletuje kolem mě.

Jak jste se k Peterovi dostal?
Oslovil jsem ho přes Facebook. Napsal jsem mu: Dobrý den, jste to opravdu vy, Peter Freestone? Člověk, který žil dvanáct let s Freddiem Mecurym? A on odepsal: Ano, jsem to já, proč by ne. Napsal jsem mu, že tomu nechci věřit, ale že by to pro mě byl splněný sen, kdybych si s ním mohl podat ruku. Odpověděl mi: Není problém, teď jedu do Afriky, ale až se vrátím, tak se ozvu. Myslel jsem si, že se určitě neozve, ale nestalo se tak. Napsal, že bude na narozeninách Jirky Ševčíka v Pardubicích. To je člověk, který má teď výbornou kapelu Pirate Swing Band, vystupoval s orchestrem Felixe Slováčka. Tak jsem tam přišel, ale bylo zavřeno. Tak jsem šel na pivo, a že už jako pojedu domů, že si někdo ze mě asi udělal srandu. Ale nakonec se dveře otevřely, šel jsem nahoru a tam na mě čekal Peter Freestone. Zazpíval jsem mu tři písničky a můžu říct, že jsem nikdy takové nervy a trému neměl.

Co vám na váš zpěv řekl?
Že se mu to opravdu líbilo, že mám dobrou barvu hlasu, prý to ale bude chtít pilovat, ale jinak, že to je dobré a že mi pomůže. Tak jsem mu tam nechal své číslo a on mi hned druhý den volal. Od té doby jsme dobří přátelé.

Vyprávěl vám někdy o Freddiem?
První tři měsíce jsem se ptal jen a jen na Freddieho. (smích) Teď už vím o Freddiem vlastně úplně všechno.

Jaké bylo vaše nejlepší vystoupení? Kdy jste byl sám se sebou nejvíc spokojený?
Bylo to vloni v Polsku ve městě Przemyśl. Šlo o báječné vystoupení. Přišlo asi sedm tisíc lidí. Tam jsem si připadal jako opravdový Freddie, který zpívá pro své fanoušky.

Co považujete za váš absolutní úspěch?
Asi to setkání s Peterem Freestonem.

Nelákalo vás tam jít také?
Ani ne, chci si to vyšlapat po svých, tak nějak postaru. Sám si prostě šlapu cestu a navíc bych chtěl vystupovat sám za sebe i do budoucna. Tyto soutěže mě nějak neberou. Tahle cesta je pomalejší, ale je jistější. Pěkně krůček po krůčku.

Vystupoval jste několikrát i na Havlíčkobrodsku…
Jezdím sem moc rád. Na Vysočinu jsem se dostal úplnou náhodou. Fandím Petru Korbelovi, jelikož i já od dětství hraji stolní tenis. Po našem prvním setkání před třemi lety mi nabídl vystoupení v rámci utkání v KD Ostrov. Okamžitě se mi zalíbila ta skvělá atmosféra, co tam panovala a panuje. Mimochodem, fanoušci Rebel Hearts nemají chybu.

Proč vám je Havlíčkobrodsko blízké?
Řekl bych, že je to o lidech a zážitcích. Pokud se sejde parta lidí, kteří jdou za společným cílem, tak to vyvolává úplně jinou chuť do života. Já to tak mám. Takže, když jsem poprvé přijel do Havlíčkova Brodu, byl jsem vlastně mezi svými.

Které vystoupení na Havlíčkobrodsku vám nejvíce utkvělo v paměti a proč?
Každé mělo něco do sebe, ale rozhodně Noc Králů, která se konala na Ostrově na konci loňského roku.

Tam vás doplnil revival Elvise Presleyho a Michaela Jacksona…
S Pavlem Janákem (alias Jackson – poznámka autora) mám za sebou už letitou spolupráci a desítky vystoupení, nejen v Čechách, ale také v Německu a Polsku. Na Elvise Lichnovského jsem narazil na internetu, když se mi myšlenka společného vystoupení v hlavě zrodila. V Česku lepšího Elvise nenajdete. Akci zpětně hodnotím jako vydařenou, lidé vytvořili báječnou atmosféru. Byli skvělí!

Kde všude vystupujete?
Akce si nevybírám. Měl jsem vystoupení na Žofíně, ale jezdím třeba i na maturitní plesy, firemní večírky nebo svatby.

Jaké máte plány do budoucna?
Rád bych nadále vystupoval nejen sólově ale i s hudební formací Prague Queen. Budu stále pracovat na vylepšení show a to další nechám v utajení. Jedná se o velkou věc. V budoucnu chci také udělat i pár vlastních písní, ale moje hlavní poslání je šířit hudbu skupiny Queen dál mezi mladé lidi.

Vím, že jste se setkal i se zbývajícími členy skupiny Queen. Jaké to bylo?
Velmi emotivní, i když jsem zachoval klid. Prožíval jsem to společně se svým dobrým kamarádem a kolegou Milanem Šatníkem, který se s nimi už dříve jednou sešel. V tu chvíli jsem si uvědomil, jaké mám štěstí, že 
z patnácti tisíc fanoušků na stadionu ve Vídni si dva hudebníci z vesnice povídají a podávají ruku se svými idoly v jejich šatně. Nezapomenutelný zážitek.

Vím, že máte i svou kapelu…
Dlouho jsem o ní snil a hledal hudebníky, kteří dokážou zahrát písně Queen tak, jak by měly znít. Nakonec mi jednoho pěkného odpoledne zazvonil telefon. Volal mi Jiří Jirsa, zkušený bubeník, který léta hrál s hvězdami českého showbyznysu. Já dám ale hodně na pocit lidí. Takže, i kdyby byla nabídka skvělá, ale já se necítil v daném týmu dobře, hodil bych to, jak se říká, do kytek. Nicméně tady jsem vycítil, že půjde o fajn lidi a nemýlil jsem se – alespoň tedy doufám, že nám to v manželství vydrží, jelikož v kapele je to trošku tak jako v manželství. Potom jsme se sešli na první zkoušce. Nečekal jsem, že na sólovou kytaru bude hrát takové eso jako je Standa Jelínek, který hrál s Lucií Bílou a Karlem Gottem a zahrál si i s Frankem Zappou. Na basovou kytaru pak Jan Svorník a na klávesy Jan Vacek, všichni velmi talentovaní kluci. Cítím pod kůží, že budeme mít velký úspěch, i když jsme teprve před nedávnem začali vystupovat a máme za sebou pár koncertů. Ale všechny dopadly skvěle! A poněvadž kluci pocházejí z Prahy, tak jsme se shodli, že kapelu pojmenujeme Prague Queen, o pár dní později jsem vytvořil i její logo.

Kdy jste byl naposledy na dovolené a od Freddieho si alespoň trošku odpočinul?
Je to složité někam odjet, ale naposledy beru za dovolenou třeba výlet do švýcarského Montreux, kam mě vzal Peter Freestone. Byl to takový dárek k mým 25. narozeninám. Provedl mne městem a vzal do studia skupiny Queen, kde vznikala spousta jejích hitů. Stál jsem na místě označeném pozlacenou deskou, kde Freddie zpíval poslední verše k písni pod názvem Mother Love. Mercury zde má i svou sochu 
na břehu Ženevského jezera, jejíž autorkou je česká sochařka Irena Sedlecka. Mercury tam trávil hodně času, jak pracovního, tak volného. Pár měsíců před smrtí si tu zakoupil byt.

Autor: Petr Veselka

30.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Spisovatelka Petra Braunová dá před volbami přednost knihám.
1

Spisovatelka Petra Braunová: Nevolím, není koho

Učitelka Alena Slavíková.

Učitelka v důchodu měla při volbě jasno

AUTOMIX.CZ

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

Doby, kdy čeští řidiči mohli nad postihy za dopravní prohřešky spáchané v zahraničí v podstatě mávnout rukou, jsou dávno pryč. Dnes totiž existuje velká šance, že si vás "najdou" i po navrátu do České republiky. Oznámení o pokutě vám přitom může přijít i po několika měsících. A co je mnohem důležitější, pokutu můžete dostat i za naprostou banalitu.

Volím stranu, co myslí na vzdělání, chci na gympl, padlo při volbách v BAN!u

Havlíčkův Brod – Osmnáct jim sice bude až za pár let, ale už ve čtvrtek 19. října si poprvé vyzkoušely vhodit svůj hlas do volební urny. Řeč je o dětech, které jsou klienty havlíčkobrodského Nízkoprahového klubu BAN! při Oblastní charitě Havlíčkův Brod a které si právě v klubu mohly na vlastní kůži vyzkoušet, jak to ve volební místnosti vlastně chodí.

Hlasování začalo, otevřelo se 1 137 volebních místností

Vysočina – Úderem páteční čtrnácté hodiny, kdy v celé zemi začaly letošní sněmovní volby, se na Vysočině otevřelo 1137 volebních místností. Voliči, kteří do nich přicházejí, mohou odevzdávat své hlasy 419 kandidátům, kteří kandidují na kandidátních listinách 24 volebních stran.

Ostrov patří v Havlíčkově Brodě opět knihám

Havlíčkův Brod - Kulturní dům Ostrov v pátek opět ožil Podzimním knižním veletrhem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení