Výstavu věnovanou Štáflovi muzeum uvede v rámci oslav stého výročí založení Československé republiky. Kromě toho bude v průběhu května otevřena inovovaná expozice ve Štáflově baště, která je také zasvěcena brodskému patriotovi .

„Štáfl miloval své rodné město a brodským iniciativám věnoval spoustu svého času a energie. Byl u všeho důležitého, co se v Německém Brodě po vzniku Československa událo, ačkoli od roku 1903, kdy zběhl z gymnaziálních studií do malířské školy Ferdinanda Engelmüllera, žil trvale v Praze,“ přiblížil Štáflovu osobnost ředitel Muzea Vysočiny v Havlíčkově Brodě Jiří Jedlička.

Štáfl měl lví podíl na odhalení sochy Karla Havlíčka Borovského, spolupracoval na výstavě k dvoustému výročí gymnázia, inicioval dosud největší havlíčkovskou výstavu v pražském Belvederu a usiloval i o vybudování divadla v Brodě. „To je výčet jen nejdůležitějších aktivit Štáfla, jimiž projevil vztah k rodnému městu. Ruku se společenskými aktivitami šla i jeho výtvarná tvorba, akvarely starých brodských uliček, olejomalby okolní krajiny, linoryty, plakáty, exlibris,“ doplnil Jiří Jedlička.

V uměleckém světě se Štáfl prosadil ještě jako žák profesora Engelmüllera, když se mu podařilo prodat všechny své vystavené akvarely na prestižní výstavě v Rudolfinu. Všestranně nadaný Štáfl byl vynikající grafik, průkopník novodobého plakátu, vynikal v tvorbě barevných dřevorytů a ex libris. Ve své době patřil také k předním českým ilustrátorům. Jeho perokresby, dřevoryty a malované obrázky provázejí více než stovku knih. Ilustroval třeba Karafiátovy Broučky, Máchův Máj nebo Havlasovy cestopisy. Zajímavostí je i to, že je autorem předlohy dvou poštovních známek s námětem Vysokých Tater.

Právě Tatry se staly Štáflovou další velkou láskou. S manželkou Vlastou tady trávil téměř polovinu roku. „Vlasta lezla po skalách a Otakar lezl navíc ještě s malířským náčiním, aby mohl zachycovat vrcholky Tater a pohledy do hlubokých údolí,“ zmínil ředitel muzea. Ostatně, někdy bývá označován jako „malíř Tater“.

Svou stopu Štáfl zanechal i v československé kinematografii. „V roce 1903 režíroval a hrál v jednom z prvních českých filmů s názvem Konec milování, který uchovává Národní filmový archiv. Režíroval a hrál i v dalších, bohužel nedochovaných, filmech druhé nejstarší filmové společnosti ASUM,“ prozradil Jedlička.

Štáflův film Konec milování by muzeum spolu s dalšími filmy chtělo veřejně promítat na brodském náměstí v rámci Muzejní noci, která proběhne 1. června.

Výstava v muzeum potrvá až do 1. července.