Předchozí
1 z 9
Další

Hlavní je, aby ke mně do školy děti chodily s radostí

Dříve jsem učila v AZ Centru, ale hlásilo se ke mně čím dál víc lidí a kapacita centra už nám nestačila. Proto jsem se rozhodla osamostatnit a v roce 2018 jsem založila hudební a anglickou školu M-School.

Fotka 1

Jsem opravdu antitalent na jakýkoliv sport, ale hudbou žiji už odmalička. Už od tří let jsem zkoušela brnkat na klavír, moje maminka mi každý den hrála a zpívaly jsme si spolu. Bylo proto zřejmé, že budu směřovat tímto směrem.

Fotka 2

V šesti letech jsem nastoupila na brodskou základní uměleckou školu a učitelé si mysleli, že budu pokračovat na konzervatoři. Já si však vždy potřebovala skladby upravovat a nechtěla jsem hrát to, co mi zadávala paní učitelka. Už tehdy jsem věděla, že si budu skladby hledat sama a že půjdu vlastní cestou.

Fotka 3

To se mi povedlo i díky studiu na Masarykově univerzitě. Na klavír mě vedla úžasná paní profesorka, která dříve učila na JAMU. S ní jsem se v hodinách opravdu vyřádila a měla jsem ji moc ráda. Padly jsme si do oka a je to můj celoživotní vzor. Právě ona mi ukázala, že se nemusí hrát všechno tak, jak je to v notách, ale že je dobré si skladby analyzovat a předělávat.

Fotka 4

V tomto duchu vedu i svoje žáky. Neřešíme tolik stupnice a notový zápis, ale předěláváme si písničky tak, jak se nám líbí. Sami mi dávají seznam písniček, které se chtějí naučit, a já jim je předělám do jednodušší verze. Nemají zadanou skladbu, kterou by museli drtit a vlastně jí ani nerozuměli. Výuka je šitá přímo na míru. V tom si myslím, že je kouzlo M-School. Žáci to tu mají rádi a baví je to.

Fotka 5

Nejdůležitější je, aby ke mně do školy děti chodily s radostí. Což chodí. Kreslí mi obrázky, dostávám přáníčka a je strašně hezké vidět pozitivní zpětnou vazbu. Není důležité u všech dětí cílit na to, aby šly na konzervatoř, ale aby si zahrály to, co chtějí. Výuka je strašně rozmanitá. Každého baví něco jiného, takže i pro mě to znamená rozšíření obzorů.

Fotka 6

Největší zájem je o klavír, ale u některých žáků ho kombinujeme se zpěvem. Je to super propojení. Naučí se jak základy klavíru, tak zpěvu, ale i dechová a intonační cvičení. Zvládají daleko rychleji číst noty a orientovat se v notovém partu. Ačkoliv se to někomu nezdá, naučí se to úplně každý. Samozřejmě každý bude na jiné úrovni, ale vždy tam nějaké pokroky jsou.

Fotka 7

Kromě hudební výchovy učím i angličtinu. Přeci jen je to mezinárodní jazyk a je potřeba umět alespoň základy. Zájem o ni vzrůstá, obzvlášť u malých dětí. Učím dvouleté žáčky. Někteří si myslí, že když dítě neumí pořádně česky, tak se přece nemůže učit anglicky. Přesvědčila jsem se však, že to tak není. Bez problémů chápou rozdíly mezi češtinou a angličtinou a nemají problém s tím, že každá věc má více pojmenování. Tyto děti pak budou mít daleko lepší šanci pochopit gramatiku, stvořit větu a na základní škole jim to půjde snadněji.

Fotka 8

V létě pořádám příměstské tábory, a to jak hudební, tak anglické. Hudební tábory jsou určené pro pokročilejší, ale i pro děti, které nehrají na žádný hudební nástroj. Zaměřujeme se na celkový rozvoj hudebnosti dětí. Během týdne aktivně vnímají hudbu, hrají na různé hudební nástroje, skládají vlastní písně, zapojují pohyb, rytmus a zpívají. Po obědě zařazuji v rámci odpočinku do programu prvky muzikoterapie jako způsob relaxace.

Fotka 9