Předchozí
1 z 7
Další

Pracovat v zahraničí a poznávat svět byl můj cíl už od střední školy. Po maturitě jsem se zdokonalil v anglickém jazyce a v roce 2008 jsem vyrazil do Velké Británie. Tady jsem pracoval na letišti Farnborough, kousek od Londýna. Poté jsem se vydal na Kypr, kde jsem započal svou letitou kariéru animátora volného času v jednom z tamních hotelů. Tato práce mě neskutečně naplňovala. Jakožto tanečník jsem vystupoval ve večerních show a v muzikálech a měl jsem možnost naučit se spoustu tanečních stylů od moderních tanců přes lyrické tance až po irské tance a step.

Fotka 1Zdroj: Deník / Jana Kudrhaltová

Jelikož jsem chtěl vidět další kus světa, vystřídal jsem postupně práce v Řecku, ve Španělsku a mojí poslední zastávkou byla Kanada. Půl roku jsem strávil v úžasném horském národním parku Jasper. Život v krásné přírodě uprostřed divočiny a takřka denní kontakt s divokými zvířaty ve mně zanechal opravdu nádherné zážitky. Ačkoliv mě často mrzí, že jsem přišel o „mládí“ doma mezi přáteli, zkušenosti posbírané ve světě jsou pro mě velice cenné a jsem si jistý, že z nich budu čerpat celý svůj život.

Fotka 2Zdroj: Deník / Jana Kudrhaltová

Po návratu domů jsem se chtěl konečně usadit. Chtěl jsem dělat něco, co má smysl a zároveň není stereotypní, právě proto jsem v červenci 2016 nastoupil k Policii České republiky, u které jsem doteď. Na práci policisty mě baví hlavně ta různorodost, protože každý případ je jiný. Před začátkem směny člověk nemá ani ponětí, co ho během dalších dvanácti hodin čeká.

Fotka 3Zdroj: Deník / Jana Kudrhaltová

Snažím se ctít motto policie „pomáhat a chránit“. Bohužel někdy je tomu ale obtížné dostát, protože někteří lidé mají vůči policistům nemalé předsudky. O to víc mě ale vždy potěší, když naši práci dokáže někdo ocenit. To mě žene ku předu. Za sebe mohu říct, že kolegové, se kterými sloužím, dávají do své práce vše a dělají ji, jak se říká, srdíčkem. Práce s nimi je mi vždy potěšením.

Fotka 4Zdroj: Deník / Jana Kudrhaltová

Spolu s mamkou a partou kamarádů jsme před několika lety u nás v Jeřišně založili neziskovou organizaci Fantazáci, která se zabývá charitativní, sbírkovou a kulturní činností zejména pro děti. Od jejího založení jsem prošel takřka všemi funkcemi, od účetního přes mluvčího až po aktuálního předsedu spolku. Funkce jsou u nás ale jen formalita. Na kontě máme celou řadu povedených projektů a akcí. K našim nejoblíbenějším patří tradiční mikulášská party a pohádkový les spojený s pálením čarodějnic. Za naši práci jsme byli nejednou oceněni, a to dokonce i britskou velvyslankyní, která je patronkou nadace Pomozte dětem.

Fotka 5Zdroj: Deník / Jana Kudrhaltová

Jelikož jsem v podobné branži pracoval v zahraničí, získal jsem mnoho cenných zkušeností, které se nyní snažím využívat a předávat právě u Fantazáků. Já a moje sestra jsme tanečníci, takže připravujeme taneční vystoupení, s kamarádem děláme fakir show a ohnivou show, osobně pak fantazácké akce moderuji a zvučím, další členové jsou úžasní v interakci s dětmi… Naše obrovská výhoda je, že jsme velice všestranní.

Fotka 6Zdroj: Deník / Jana Kudrhaltová

Právě díky tancování se mi před třemi lety povedla navázat úžasná spolupráce s Dětským domovem Nová Ves u Chotěboře, kde jsme s osmi holkami založili taneční skupinu No Comment. Do té doby měly s tancem minimální zkušenosti, ale neskutečně se do toho zapálily a po měsících dřiny a trénování jsme vyrazili na soutěž Domovy tančí, z které jsme si přivezli zlato. Holky udělaly obrovský kus práce a já jsem na ně za to náležitě hrdý. Nejvíc mě na tom těší, když vidím, jak jsou při tanci šťastné a alespoň na chvíli zapomenou na starosti všedních dnů.

Fotka 7Zdroj: Deník / Jana Kudrhaltová