Přiblížit knihu a samotné čtení dětem není v dnešním přetechnizovaném světě jednoduché. Jak ale říká Veronika Novotná z Knihovny Ústeckého kraje, pomoci mohou kromě dostupných technologií jako je audiokniha či čtečka knih také populární youtubeři a influenceři.

„I díky nim se daří knihu a samotnou četbu přiblížit dětem. V této souvislosti pořádáme rovněž řadu představení, jejichž prostřednictvím můžeme těm nejmenším knihu předvést a přiblížit. Jednou z aktivit je i čtení přímo z knihy, na které navazuje výtvarná dílna. Tím se celý příběh propojí. Četbu kombinujeme i s hraním deskových her,“ říká Veronika Novotná.

Další z úspěšných projektů knihovny se jmenuje „Čekni do knížky“, kdy se vybere zajímavý titul jako je třeba encyklopedie a divadelní improvizací přiblíží knihu dětem. „Za mě jako za knihovníka je úspěch, ať čte dítě cokoli, i kdyby mělo jít o tu encyklopedii. Hlavně že knihu otevře a začte se do ní.“

Doporučená literatura ve školách studenty často nebaví a jen zřídka v seznamech dochází k obměně starých titulů za moderní díla. Ilustrační foto
Školní četba? Harry Potter, ani Zaklínač Babičku nevyštípou, říkají učitelé

Knihovna jde trendům naproti

Dětské oddělení Knihovny Ústeckého kraje má k dispozici přes třicet tisíc titulů, takže si zde vybere opravdu každý školák. Obnova knižního fondu tu jde s dobou a čtenáři v ní najdou prakticky všechny vyšlé novinky.

„Takže jsme schopni zachytit trendy a zajímavé tituly, které mezi dětmi zrovna letí. Když přijde čtenář s tím, že mu nějaká kniha v nabídce chybí, většinou mu ji seženeme. Sami sledujeme trh a jsme ve spojení také s mladými nakladateli, kteří vydávají krásné knihy i po výtvarné stránce.“

U starších dětí dnes boduje hlavně sci-fi a fantasy literatura včetně komiksů, které jim příběh z historie také dokážou přiblížit, stejně jako třeba humoristické knihy. U menších dětí se drží na špici příběhy, pohádky, ale i zvukové či hmatové tituly.

Knihy. Ilustrační snímek
Pandemie prohloubila zájem Čechů o knihy. Více ale čtou ženy

Kromě knih děti poučí i cílené projekty

Do knihoven docházejí děti v širokém věkovém rozptylu. V té ústecké je největší základna dětí od školky do druhé, třetí třídy základní školy, poté se počty čtenářů v dalším věku postupně snižují.

„Od 15 let už pak další silná věková skupina navštěvuje lidovou část, kde má přístup k maturitní četbě a odborným publikacím. Do dětského oddělení rády docházejí děti i díky dopoledním programům cíleným na mateřské i základní školy. Ty jsou zaměřené na poznávání knihovny samotné nebo na konkrétní knihu.“

Knihovna míří do škol

Děti dnes čtou méně než předchozí generace a obecně lze říct, že jim dělají problémy delší texty, ať už jde o jejich pochopení, nebo zastávají názor, že objemnější knize nechtějí v této zrychlené době věnovat tolik času.

„I proto hodně bodují již zmíněné komiksy. Audioknihy si půjčují s tím, že část si přečtou a část pustí, nebo si u nás listují ve čtečce s nahraným titulem. Pomoci ale dnes můžou i školy, přičemž spolupráce s nimi se nám osvědčuje. S naším programem do nich i zajíždíme. Naposledy jsme třeba žákům přiblížili na první pohled neatraktivní téma pěstitelské činnosti tím, že jsme pracovali s dětmi a knihou formou kritického myšlení. Ve zmíněném předmětu pak mohou tyto myšlenky využít,“ dává Veronika Novotná konkrétní příklad.

Ilustrační foto
Polovinu českých dětí četba baví, mnozí ale dávají přednost počítačům

Jak ale dodává, pro pravidelného čtenáře knih je samozřejmě ten pocit otevřít si knihu a zalistovat v ní neopakovatelným pocitem. Narozdíl od čtečky, která starší generaci zase tolik neříká. Naopak děti jsou dnes zvyklé na příjem rychlých informací z videí, která jsou krátká a dynamická.

Povinná četba ano, ale jinak

„Podle mého názoru by stálo za to se zamyslet také nad seznamy povinné četby a přizpůsobit je současné době. Dnes totiž vychází řada lákavých a dobře napsaných titulů, které by mohly nahradit tradiční knihy, a tím i přitáhnout více dětí k četbě. Záleží to na jednotlivých učitelích, z nichž někteří na tyto návrhy slyší.

Ilustrační foto.
Digitální doba: knihovny hlásí méně výpůjček, počty čtenářů se ale příliš nemění

U starší literatury totiž děti často nerozumí někdy až archaickému jazyku knih. U dnešních dětí také není výjimkou, že sice text přečtou, ale nechápou ho, unikají jim hlavně u starších knih souvislosti a pochopení vět. Z vlastní zkušenosti vím, že často mají problémy třeba s příslovím.“

Dětské oddělení ústecké knihovny si malé čtenáře hýčká:

Zdroj: Youtube

Ve školách by také podle odborníků stálo za úvahu zpestřit nabídku titulů v jejich knihovnách. Často je v nabídce pár knih a jen staršího data vydání. Jednou z cest je podle knihovnice i dílna čtení. Když už ve škole knihovna je, je vhodné si vyhradit aspoň dvě hodiny týdně a děti se mohou ponořit do četby.

A když si učitel zjistí, co žáky opravdu zajímá z oblasti hudby, literatury či kultury, může jim vytvořit program, který děti k četbě naláká. Stejně tak může pedagog objednat do knihovny časopisy a další publikace, které žáky zajímají a ti sem pak budou pravidelně docházet.

Ilustrační foto
Více než polovina dětí přečte ročně aspoň 13 knih, zjistil průzkum

Rodiče mají jít příkladem

Číst dětem odmala je podle odborníků přínosné. „Třeba tady u nás v knihovně máme projekt Bookstart zaměřený na děti od batolat až po starší školáky. S maminkami si tady můžou ze začátku jen prohlížet a listovat knihami, ať si zvykají na rituál četby. Důležité také je, aby dítě vidělo samotného rodiče s knihou. Pak se často daří přesvědčit prvňáčka, že když už se naučil číst, tak ať si vybere zajímavou knihu a čte si s rodičem.“

Další z cest je také podle Veroniky Novotné vysvětlit potomkovi, že když ho něco zajímá, najde to v té konkrétní knize, kde se dozví ještě víc a nemusí sahat po mobilu a hledat to třeba na googlu.