První díl nepravidelného seriálu Šuškanda z Kataru je tady. Zahrnuje dva příběhy, jež vás přiblíží realitě víc než osobní návštěva.

Pivní (turistická) vypočítavost

O zákazu prodeje alkoholického piva na stadionech v Kataru se toho napsalo už (zbytečně) moc. Střet kultur, tvrdí americký deník New York Times.

Ano, na jednu stranu se to tak může zdát. Islámská (konzervativní) tradice je spojena s koránem, podle nějž je pití alkoholu haram. Haram, nepleťte s harémem, označuje vše, co je zakázané.

Gianni Infantino s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Putinův kamarád a „šejk“ Infantino. Budil naději, uřízl si ostudu s matracemi

Jenže dnes lze leccos obejít. A také v Dauhá se můžete zpít do němoty.

Emír už dávno povolil alkoholové dýchánky v hotelech. Takže jste si mohli i o ramadánu poručit, co hrdlo ráčí. Stačilo nakráčet do baru ve Four Seasons nebo Marriottu. Nikdo se na nic neptal.

Zdroj: Deník

Dokonce se tu podle britských médií objevily akce „all you can drink“ (vypij, co můžeš). Za 42 liber, tedy necelých 1200 korun. Pivo šlo v pohodě sehnat za zhruba 30 rialů (pod 200 korun), což se moc neliší od západních metropolí.

Jenže se začátkem mistrovství světa tato tolerance zmizela. Respektive nastoupila vypočítavost. Bary si účtují víc.

Bulvární deník The Sun udělal pivní cenovou mapu Dauhá. Ceny však vystřelily dvakrát – po zásahu organizátorů, kteří stopli alkohol v arénách, je teď skoro nemožné najít bar, kde by pivo vyšlo na méně než 50 rialů. Docela raketa, ne?

Nakonec se nejvíc smějí u sousedů – v Dubaji, kde je volněji, se prodává alkohol i ve vybraných obchodech. Levněji.

Stadion v Dauhá
Vyprázdněné tribuny v Dauhá? Nic neobvyklého, Katařany sport moc nebaví

Proto (a kvůli luxusnímu a dostupnému ubytování) spousta fotbalových turistů zůstává tam. Otázkou je, jak moc si fanoušci pomohou, zpáteční letenky na tuto sotva hodinovou cestu stojí přinejmenším deset tisíc korun.

A co asi těmto vzdušným aerotaxi říkají ekologové?

Fronty na pivo v Dauhá:

Zdroj: Youtube

Vášně kvůli karikatuře

Le Canard Enchaîné. Pokud nežijete ve Francii, zřejmě vám jméno tohoto týdeníku moc neřekne. Je zaměřen na politiku a satiru. Zajímavý byl donedávna hlavně tím, že nepřijímá inzerci a vydělá si na sebe pouhým prodejem výtisků. Dokáže to i díky tomu, že sem tam trefí jackpot.

Jako před pár dny, kdy se v Paříži obuli do fotbalu a Kataru.

Arabská země byla ve speciálním vydání vykreslena pomocí karikatury – zobrazovala poušť, hráče se samopaly a pár mužů v hábitech. Sluší se dodat, že režim v Kataru je už dlouho obviňován z toho, že podporuje terorismus.

Reakce z Blízkého východu vás nepřekvapí. „Uchýlili se k nenávisti, aby očernili Katar,“ rozohnil se katarský politik Hamad Al-Kawari.

Tamní televize volaly po stažení velvyslance, na sociálních sítích to vřelo.

A co na to Francouzi? Mají odpověď. Všeříkající dvě slova. Svoboda slova.

Sportovní novinář při práci v Kataru.
Vyhrožování v přímém přenosu. Katarské MS má průšvih ještě dřív, než začalo

Horší je, že někteří přistěhovalci se s touto skutečností nesžili. V lednu to bude osm let, co islamisté v Paříži zaútočili na redakci jiného týdeníku Charlie Hebdo. Zabili dvanáct lidí. Motiv? Vztek kvůli karikaturám proroka Mohameda.