Takový je soudní rezultát. Obhájci i všech osm jejich klientů zproštěných viny si oddechlo a státní zastupitelství tiše skřípe zuby nad skutečností, že judikatura Ústavního soudu a mezinárodní úmluvy shodily se stolu její zásadní důkaz: telefonní odposlechy.

Soud je jedna věc, morálka a etika zase druhá. Soudce Jan Šlosar to řekl správně. Jestli lidé zproštění všech obvinění manipulovali, podpláceli nebo přijímali úplatky, vědí skutečně jen oni sami.

Pokud ano, je i těch pět let jejich mediální a veřejné stigmatizace trestem. Pokud ne, měli by se bránit. Dobré jméno mají jen jedno.

Otázkou zůstává, zda by ale měli chuť na další soudní tahanice.