Pod dojmem duklácké samolepkové aféry mě však jímá přesvědčení, že tento bývalý bek musel mockrát dostat pukem do hlavy.

Jak jinak si vysvětlit jeho úvahy o žalobě na partu havlíčkobrodských smíšků, kteří si dovolili pozměnit jihlavské klubové logo. Padla spousta plamenných slov, mezi nimi dokonce hanobení znaku! Aby bylo jasno. Mluvíme tu o aktu, kdy nějaký zoufalec veřejně počůrá a následně zapálí státní vlajku.

Nikoliv o klukovině, kdy přívrženci Rebelů vlepí do znaku sportovního rivala večerníčkové šikuly Pata a Mata a v návaznosti na nespornou přízeň Strany někdejšímu elitnímu vojenskému oddílu také srp s kladivem. A ta sekyra v ježečkově bříšku? Uznávám, že už jsem viděl i vkusnější karikatury. Pokud ale tahle lapálie doopravdy skončí před soudem, a ne u piva, na které s výjimkou několika málo největších „vymaštěnců“ fanoušci obou znesvářených táborů po mači beztak většinou zajdou, z Dukly půjde na soupeřových kluzištích opravdový strach.

Přinejmenším tedy pro pořadatele. Ono totiž pustit oficiální klubový chorál, jemuž povětšinou vévodí sborový pokřik o spráskání, zničení protivníka a jeho zadupání do ledu, na to, vážení přátelé, pamatuje paragraf 353. Trestný čin vyhrožování těžkou zdravotní újmou či zabitím a až tři roky na tvrdé pryčně!

Teď vážněji. Soudný člověk by se takovému hecu zasmál. Manažer Ščerban udělal pravý opak. Navíc si zapomněl v otázce vzájemného jihlavsko–brodského zesměšňování zamést před vlastním prahem. Fandovská pozvánka na listopadové derby v Chytráčkově, která stále visí na dukláckých klubových stránkách, by před jeho vlastní optikou také těžko obstála.

Co mě ale zaráží ze všeho nejvíce je verva, s jakou se do věci vrhl hlavní sponzor jihlavského profisportu. Tedy magistrát města, které se honosí přívlastkem krajské. Rád bych věřil tomu, že tamní páni radní nemají vážnější starost než poťouchlost jménem samolepka HC Pukla. V takovém případě pro ně mám k řešení jeden už poněkud zvětralý tip, jehož průvodcem budiž tento vtip. Snad mi jej „dukláci“ odpustí.

Jestlipak víte, proč se hostující fanoušci po příchodu na Horácký zimní stadion pátravě rozhlíží všemi směry? To je přece jasné. Doleva a doprava, to aby odhadli, kde bude nejméně řádit meluzína. A nahoru, jestli náhodou nepadá střecha.

Vím, nebylo to vtipné. Pánové a dámy, v tomto případě už doopravdy končí veškerá sranda. Zlatý Pat a Mat.