Stejně jako vás. Bílého běsnění jsme si letos v zimě užili víc než dost a slunce a teplo už všichni potřebujeme jako sůl.

A teď, jak správně tušíte, přijde to pověstné ale. Bohužel patřím k lidem, které předjaří pokaždé předhodí, a to přímo systematicky (možná bych se nebál ani slova sadisticky), neúprosným spárům pylové alergie.

První pylová zrnka z nenápadně kvetoucích olší, topolů a bříz, které se už teď pylově tetelí, nám to toužebně očekávané jaro vždycky řádně osladí. A tak už zase společně s ostatními stějně trpícími začínáme na svět mžourat proslzenými kukadly, čekají nás salvy pšíků a haldy kapesníků.

Zkrátka a dobře: jaro je tady.