Nikdy neosloví  člověka středního věku, ale důchodci, to je jejich cíl. Když se o ně začnete zajímat, mizí jak puch.

Nedávno jsem slyšela útržek rozhovoru mezi jedním z nich a jeho obětí.

Začalo to nevinně. Jde prý o průzkum, na čem paní vaří, a pak následovala diskuse o jakémsi nádobí. Proboha, prchejte, babi, „levné“ kastróly, malér na obzoru!

Včera měli hoši smůlu. Sotva kráčející  seniorka měla s sebou dvoumetrového chlapa. Ten  mládenečka s tužkou hnal, až se za ním prášilo.  

Před podobnými agenty s teplou vodou si člověk nemůže být jist nikde. Jeden můj kolega kdysi napsal pěknou větu: Stačí chvíle nepozornosti 
a dostanou vás.  

Je to bohužel  velká pravda a ta nepozornost může být někdy pěkně drahá.