Polský manažer nám nabízel účast běžců z Keni, kteří by se prý velmi rádi zúčastnili.
Vzhledem k tomu, že závod vznikl vloni po jedné „hospodské" sázce a zúčastňují se ho veskrze amatérští běžci, kteří si pak jdou sednout na pivo nebo klobásu, je myšlenka na účast špičkových atletů z Afriky poměrně zábavná.
Jednou z otázek manažera bylo, o jaké že ceny se vlastně závodí. Rád bych viděl, jak by se zatvářil, kdybychom mu řekli, že o pohár a možná nějakou tu lahvinku vína. Tento příklad krásně ukazuje, jak někteří sportovní funkcionáři vymetají každý kout, aby se vůbec uživili.
Škoda. Kdyby byl náš finanční rozpočet o nějaký ten desetitisíc větší, zřejmě jsme se mohli těšit na nový rekord trati.
