Havlíčkobrodsko bylo i za reálného socialismu zemědělský region s nízkými platy a málo rozvinutým průmyslem. Po listopadových změnách většina průmyslu skončila v kuponovce, zemědělská družstva byla zrušena. Tím na venkově rázem přišly o pracovní příležitosti stovky lidí, kteří často už jinou slušnou práci nikdy nenašli.
V současnosti je tento region v době reálného kapitalismu jeden z nejchudších, s nejnižšími platy v republice a vysokou nezaměstnaností. K tomu si připočtěme zhoršující se dopravní obslužnost, vylidňující se venkov, odkud mladí utíkají, protože nevidí žádnou perspektivu.
Obyvatelé Havlíčkobrodska pochopili, že jejich region je vládnoucím partajím ukradený a nevěří jim ani pozdrav. Dokonce i strana, která se zaštítila zájmy starostů, se po parlamentních volbách ukázala být jen slepencem přeběhlíků lačných moci, kteří si přišli nacpat kapsy a na problémy starostů na všech úrovních kašlou.
Většina obyvatel Havlíčkobrodska nikdy v životě neuvidí onen „průměrný plat", ale ceny nájmů, služeb a výše DPH se přitom šplhají do astronomických hodnot. Občané Havlíčkobrodska už mají vesměs plné zuby trapné pravicové mantry o utahování opasků, která platí jen pro někoho. Mají plné zuby rozkrádání státní kasy, obrovské korupce, vysoké politiky, která si veřejně podává ruce s organizovaným zločinem, morální nestydatosti, kterou především současná koaliční vláda dovedla k dokonalosti.
Nechtějí nefunkční zákony, které tahle „squadra malomocných" produkuje prakticky od samého začátku vládnutí ve stylu, co paragraf, to paskvil. Nechtějí škrtací deformy uplatňované systémem pokus omyl. Ani asociální ministry, kteří nezaměstnaným padesátníkům po letech práce vnucují koště na psí exkrementy a postiženým tunelářské kartičky.
V roce 1968 nespokojení občané adresovali vládnoucí straně Dva tisíce slov. V osmdesátých letech to bylo Několik vět. O víkendu poslali prostřednictvím krajských voleb obyvatelé Havlíčkobrodska koaliční vládě větu jedinou. Je velmi krátká, velmi stručná a velmi jadrná.
