Maďaři se rozhodli oplotit vlastní stát, Británie hlídá vstup do země přes Eurotunel. Nebude to dlouho trvat a většina evropských zemí, včetně Česka, bude muset začít hodně rychle uvažovat, jak ochránit svoje hranice, svoji zemi a svoje občany.

Rozkymácený kolos na hliněných nohách, zvaný Evropská Unie to nedovede. Nemá k tomuo možnosti, co hůř, ani schopnosti. Totálně zbyteční, líní, neschopní ale neuvěřitelně arogantní a přeplacení úředníci v Bruselu se dovedou celé hodiny přít o názvu pomazánkového másla, zakřivení okurek, či velikosti včelích úlů.

Vypisují kvóty na blbost, rozhazují peníze daňových poplatníků, poroučejí nám co jíst a pít, nejraději by kontrolovali, kromě našich mobilů a e-mailů, i obsah našich žaludků. Ale v krizových situacích dovedou jen sedět na polstrovaných židlích s otevřenou pusou. Mimochodem po internetu nyní koluje moderní definice přikázání správného eurofila. V jednu komisi věřit budeš, kvóty naplňovat budeš, nezakouříš, nevyfotíš, nezazpíváš, nezveřejníš, nezabydlíš, žen svých neochráníš, bližního svého neuživíš, nepřežiješ!

Smutné, leč výstižné. Čím dál víc se ukazuje, že bruselští byrokraté žijí v jakési podivné fantasmagorické bublině, zatím co svět stojí před humanitární katastrofou.

Ono to vypadá pěkně na první pohled.

Courat se přes hranice několika států v kteroukoliv dobu, kdy se nám zamane, prakticky bez dokladů, ale to bychom museli žít v ideálním světě, kde se neloupí, nevraždí. Kde neexistují mezinárodní brutální gangy pašeráků drog, zbraní, pašeráci lidí, obchodníci s bílým masem, organizované gangy pedofilů, šílení teroristé a fanatici.

Bohužel, my nežijeme v ideálním světě. Je otázka, zda jsme v ideálu vůbec někdy žili. I ve středověku na jednotlivých panstvích ozbrojení knechti kontrolovali neznámé tuláky, vyžadovali nějaký glejt a měli hodně otázek. Podezřelí jedinci skončili v lepším případě ve vězení, v horším na popravišti.

I v pozdější době se hranice střežily, bezpečnost ve městech a obcích hlídali četníci, kteří podezřelé osoby posílali nekompromisně do jejich domova takzvaným postrkem, třeba i přes hranice státu.

Snad nikdy nerezignovala civilizovaná Evropa na svoji bezpečnost tak naivně a hloupě, jako dnes. Události posledních let a slova odborníků bohužel ukazují, že bezpečnost je v dnešní Evropě snad ještě horší než za doby studené války, proto plotů a ostrahy bude brzy třeba.

Ochrana státu a jeho občanů nemá nic společného s totalitou, ale zdravým rozumem. Je to smutné, ale nutné.

stepanka.saadouni@denik.cz