Počítačové hry přenesené do reálného prostředí. To jsou únikové hry, které už se staly běžnou součástí našeho života. Ba co víc. Lidé je mají v čím dál větší oblibě. Stmelují vztahy, donutí hráče zapnout mozek a logicky uvažovat.
Zažít vzrušení, při kterém naskakuje husí kůže a po zádech běhá mráz, chce snad každý. Lidé „únikovky“ vyhledávají, vybírají si témata, která jsou jim šitá na míru. Mnohé z nich už vznikají i na Vysočině. Jedna z nejnovějších například před nedávnem v Brtnici.
Má to ale jeden háček. Husí kůži z vnitřních únikových her mívají i hasiči. Právě oni často upozorňují na rizika, která tato adrenalinová zábava přináší. Podstata únikových her totiž spočívá v uvěznění hráčů v uzavřeném prostoru. Ti pak musí najít indicie, s jejichž pomocí z „vězení“ uniknou.
To ale nemusí být vždy jednoduché. Hasiči mají v dobré paměti případ z Polska z roku 2019, kdy v rámci únikové hry došlo k úmrtí pěti patnáctiletých dívek.
Pravda, je to výjimečný případ, ale obezřetnost je na místě. Vnitřní „únikovku“ by rozhodně neměl zkoušet například člověk trpící klaustrofobií nebo někdo labilní, s pocuchanými nervy.
Ale i když si lidé na vnitřní únikovou hru netroufnou, nemusí věšet hlavu. Od toho jsou tu únikové hry venkovní. Ty přinášejí navíc i další bonusy. Luštění šifer si hráči užijí na čerstvém vzduchu a ještě poznají leckterá pozapomenutá městská zákoutí. A to už přece za to stojí, ne?