S blížícím se 80. výročím úmrtí antropologa Aleše Hrdličky († 5. září 1943) se objevily hlasy snažící se tohoto rodáka z Humpolce očernit. Začal s tím list The Washington Post (WP), na jehož články o Hrdličkově práci upozornil i Deník.

Hrdličkovi emigrovali roku 1881 do USA, tehdy bylo Alešovi třináct let. Vystudoval medicínu a jako jeden z prvních se zajímal o původ člověka. Razil teorii, že indiáni do Ameriky přišli z Asie – což potvrdila moderní věda. Hrdlička pro svůj výzkum shromáždil ostatky mnoha etnik, včetně 268 mozků, a zkoumal lidské rasy. Novinářům z WP se nelíbí, že tyto relikvie získával bez souhlasu příbuzných daných lidí (tehdy to ale bylo běžné). Zároveň jej označují za rasistu. Hrdlička však rasismus striktně odmítal. Na rozdíl od jiných tehdejších vědců tvrdil, že lidé pocházejí z jednoho rodu a liší se jen barvou kůže. I kvůli tomuto názoru jej později nenáviděli nacisté.

Prostor mezi kinem a obchodním domem v Humpolci dostane novou podobu. Vizualizace: poskytlo město Humpolec
Humpolec vylepší prostor mezi kinem a obchodním domem

Vznik všech vědních oborů doprovází řada slepých uliček. K tomu je nutné na tento vznik hledět v kontextu doby. Na přelomu 19. a 20. století bylo například normální v novinách i vědeckých kruzích nazývat černochy negry. Dnes by se člověk při vyřknutí tohoto slova ve společnosti dočkal leda opovržení.

I Hrdličkovy výzkumy měly slepé uličky a podléhaly jeho době. Ale vědci z nich čerpají dosud. Je tedy naprosto nehorázné napadat ho za to, že před sto lety pracoval jinak, než je tomu zvykem teď.