V Havlíčkově Brodě začíná už třiatřicátý knižní veletrh, letos s mottem „Po válce v šest hodin“. Je to parafráze na halekání dobrého vojáka Švejka a sapéra Vodičky, kteří se – odváděni každý jednou stráží – na dálku domlouvali, že až skončí válka, sejdou se v šest večer ve Švejkově oblíbeném hostinci u Kalicha.
Citát „V šest večer u Kalicha“ zná asi každý. Je to fráze, jíž chápeme něco neměnného, pevného jako skála. A to se musí Jaroslavu Haškovi uznat, že měl opravdu talent na vymýšlení obratů, které posléze zlidověly. V šest večer u Kalicha, Tak nám zabili Ferdinanda, Vy mne znáte možná z té dobré stránky, ale až mne poznáte z té špatné stránky… Zkrátka věty, jimiž lze navodit určitou situaci a každý hned ví, která bije.
Hašek zemřel v Lipnici nad Sázavou před sto lety, ale ono „V šest večer u Kalicha“ má hlubší význam právě pro naši uspěchanou dobu. Dnes vymyslet s kamarády termín setkání je téměř nemožné, a když už se to přece jen povede, část z nich stejně těsně předtím pošle zprávu „pardon, nestíhám, ale příště už určitě dojdu“. Švejk s Vodičkou na tom byli lépe – neměli mobily, a proto se domluvili ihned a napevno, byť den jejich schůzky byl naprosto zahalen v mlhách.
Škoda, že Hašek tento velkolepý román nedokončil – a že už se tak nikdy nedozvíme, zda zamýšlel setkání obou kamarádů po válce opravdu uskutečnit. Naplnění jejich domluvy by bylo krásným vyvrcholením celého díla.
