Je začátek roku, tak mi nezbývá než se zeptat, jak jste prožila vánoční svátky a konec roku?

Vánoční svátky jsem strávila s rodinou zde v Havlíčkově Brodě, ale hned na druhý svátek vánoční jsem se s manželem přesunula do Beskyd, odkud pochází on. Samozřejmě ani tam jsme sportovně nezaháleli a běhali, jak jinak než po horách, na Lysou horu a po okolních kopcích. Na Silvestra jsme se opět přesunuli z hor do hor a to do Jeseníků, kde jsme obuli jak běžky, tak běžecké tenisky a zase si užívali volna na kopcích. Silvestra jsem tedy strávila na horské chatě společně s kamarády. Možná to může znít trochu hekticky, ale trávit volno aktivně je pro mě ten nejlepší relax.

Teď už se přesuneme ke sportovní stránce. Jak byste zhodnotila uplynulou sezonu? Byla pro vás úspěšná?

Jsem ráda, že jsem sezonu zvládla ve zdraví a bez zranění, to je vždy ten největší úspěch. Co se výsledků týče, tak si vždycky říkám, že by to mohlo někde být lepší, asi jako každý sportovec. Nicméně jsou výsledky, kterých si velice cením, jako první místo na Českém extrémním triatlonu Grizzliman a nebo 5. místo v Norsku na závodě Norseman. Jsem ráda, že se mi daří překonávat mé stále vyšší a „bláznivější“ sportovní výzvy.

Jaký moment z ní byste nejraději vymazala, a na jaký naopak ráda vzpomínáte?

Ráda vzpomínám na všechny chvíle, nejvíce mi v paměti asi utkvěly tři momenty: noční běh Beskydskými kopci při svitu úplňkového měsíce při extrémním triatlonu Grizzliman, dále protnutí cílové pásky ruku v ruce s manželem na Norsemanu za zvuku České hymny a třetí poslední je říjnový start v 5 hodin ráno na extrémním triatlonu Blacklake v Černé hoře, kdy teplota vody ukazovala 13 °C a venkovní teplota byla na minus třech stupních, 28 závodníků na startu, tma, mlha, zima, atmosféra plná soustředění a odhodlání, tohle byly velké zážitky. A pokud bych měla něco vymazat tak moment, kdy mne v Černé hoře závod Blacklake nenechali dokončit 5 km před cílem.

Je tu nový rok, nová sezona. Jaké máte plány? Co vás všechno čeká?

Ještě úplně nemám sezonu do detailu naplánovanou, ale vím stěžejní závody, ke kterým budu směřovat veškerý svůj trénink. Bude to závod Hardasuka v Polsku, který čítá 4,5 km plavání, 225 km cyklistiky a 55 km běhu skrze celé Polské Tatry. První muž to loni zvládl za 23 hodin 22 minut, jak rychle to mohu zvládnout já, a zvládnu to vůbec? To nevím, ale pokud budu mít dost natrénováno a zdravotně bude vše v pořádku, tak do toho půjdu. A druhý závod je samozřejmě Blacklake v Černé hoře, který mě pořadatelé nenechali loni dokončit, musím si tedy spravit chuť.

Vše budu doplňovat mým oblíbeným terénním triatlonem Xterra.

Na co se v nadcházející sezoně nejvíce těšíte?

Nejkrásnější jsou vždy ty neočekáváné zážitky, z velké části se člověk při těchto extrémních závodech pohybuje skrze hornatou krajinu, mnohokrát už pozdě v noci, někdy úplně sám, někdy s manželem jako běžeckým a bezpečnostním doprovodem. Uprostřed hor za doprovodu zvláštních zvuků, zvěře, měsíce, nebo větru, deště a sněhu. Často si sahám na dno sil, překonávám své limity a poznávám sama sebe. Ten pocit v cíli se nedá zažít nikde jinde. Na tohle se vždycky nejvíc těším!

Chystáte nějaké zásadní změny, co se týče sportovní stránky vašeho života?

Dál se chci věnovat extrémním triatlonům, jsem velký vytrvalec, rychlé krátké závody mi nesedí, v dlouhých horských extrémech jsem se našla a vyhovují mi. Samozřejmě se i nadále chci věnovat terénním triatlonům ze série Xterra, které mě zase baví svým technickým rázem, co se cyklistiky týče.

A samozřejmě v mém věku se už nabízí otázka rodiny. Ano ta možná také přijde, uvidíme, ale do té doby se budu držet svého plánu.