Tonda je členem juniorské reprezentace už od svých patnácti let. Dostal se do ní jako jediný a vlastně první Chotěbořan. Velký talent už od začátku vede trenér Jiří Pejchar. Právě on má velkou zásluhu na tom, že se mladý sportovec umístil s týmem na stupínku nejvyšším a v jednotlivcích skončil mezi 45 závodníky na skvělém 7. místě. Jeho cesta na letošní mistrovství, které se v srpnu uskutečnilo v Česku, však nebyla úplně jednoduchá.

„Koncem minulého roku jsem změnil způsob chytání. Změnil jsem vlasce, vázání. Měl jsem období, kdy jsem potřeboval svůj vlastní styl,“ přiznává Tonda. Ten se však ukázal jako ne příliš úspěšný, a několik závodů mu proto nevyšlo podle představ. I kvůli tomu se v celkovém žebříčku juniorů v ČR propadl na 6. místo. „Chyběla mi jistota. Na letošní vrchol jsem se však tvrdě připravoval, poučil se. Společně s trenérem jsme přišli na to, kde je chyba. Načasování bylo perfektní, forma se mi vrátila měsíc před mistrovstvím,“ říká.

Tonda Pleskač má před sebou poslední rok v kategorii juniorů. Příští rok se koná juniorský šampionát v Bosně a Hercegovině, a aby se na tento svůj poslední šampionát nominoval, potřebuje bodovat v posledních dvou letošních závodech. Do juniorské reprezentace totiž postupuje prvních pět juniorů. „Ztráta z předchozích závodů bude jistě mrzet, ale ještě nic nekončí. O svou místenku se chci poprat. Soupeře znám, často se potkáváme na závodech. Udělám pro to maximum,“ slibuje sportovec, jehož talent objevil Jiří Pejchar při pořádání světového šampionátu v roce 2009 v Chotěboři.

U ryb letí oranžová a růžová

Muškaření je poměrně akční sport. Není to jenom o tom sedět na břehu a čekat, kdy ryba zabere. „Zkouším různé způsoby, jak rybu chytit, jak ji přelstít. Jedno závodní kolo trvá tři hodiny a v úseku 150 až 200 metrů musím chytit co nejvíce bodovatelných ryb,“ popisuje systém závodění. Je to tedy více adrenalin než pověstný klid a ticho. Většinu času totiž závodník tráví ve vodě. Za svou kořistí spíše chodí. Důležité také je, aby uměl „přečíst“ řeku. Aby dokázal rybu chytit takřka v každém místě. Anebo naopak, nezdržovat se tam, kde nic neuloví. „Normálnímu rybáři je například jedno, za jak dlouho něco uloví, já musím být rychlý, musím stihnout v určitém čase navázat, nezdržovat se zbytečnostmi, a chytat co nejrychleji,“ popisuje. Během závodu si také musí udělat plán a rozvrhnout čas tak, aby mu zbyl v případě, že se bude muset na některá místa vracet.

Závodníci v muškaření si takřka vše kolem svého náčiní připravují sami. Vyrábějí si mušky, pak si je také vážou. Jedno navázání trvá zhruba tři minuty. Před letošním mistrovstvím jich Tonda navázal asi 300. Vyrobit si mušku však podle jeho slov není jen tak. Připomíná to trochu alchymii. Hodně v tom hraje roli kombinace barev a světla. „Součástí taktiky je například i zjistit, na co ryby nejvíce berou. I toto jsme před šampionátem dolaďovali,“ prozrazuje. A jaká barva letos ve vodní říši letí? „Oranžová, růžová, zelená, přičemž základ mušky je černý,“ odpovídá s úsměvem Tonda.

V současnosti už mladý sportovec přemýšlí nad závody, které jej čekají v říjnu. „Zhruba týden dopředu budeme finalizovat taktiku. Vím, co je potřeba zlepšit a na čem ještě zapracovat. Věřím, že se mi podaří uspět a v žebříčku získat potřebné body,“ uzavírá.