Odvážné tvrzení, ale výsledky k tomu má. „Loni se mi povedlo postoupit mezi nejlepších šestnáct na mistrovství Evropy,“ zmínil svůj největší úspěch. Navázal na něj na mládežnickém turnaji světového okruhu. Ve Slovinsku skončil třetí.

Ondřej Květon se připravuje v havlíčkobrodské akademii druhým rokem. Pochází z jihozápadní výspy republiky, vesnička Pocinovice se nachází na půl cesty mezi Domažlicemi a Klatovy. „Se stolním tenisem jsem začínal asi v šesti. Přivedl mě k němu táta. I on hrál, ale jen okresní přebor,“ vzpomenul na první roky za stolem. Vzhledem k tomu, že brzy mezi svými vrstevníky vynikal, přicházely nabídky z větších klubů. „Naši se tomu dost bránili. Šlo jim hlavně o školu,“ vysvětlil.

I proto se nějaký čas držel v rodném kraji. Přidával si na tréninkových dávkách, v žácích se stal mistrem republiky. „Snažil jsem se hodně trénovat, ale také jsem dost času trávil na cestách. Pořád jsem musel někam dojíždět,“ zmínil problematickou přípravu ještě před dvěma roky.

Pak ale přišla nabídka z Havlíčkova Brodu. Ta už byla zajímavá nejen svou sportovní rovinou, ale zaujala i Ondrovy rodiče. „Pan Jinek (manažer HB Ostrov – pozn. aut.) tehdy rodičům řekl: Ukážu vám školu, kam bude chodit. Jsem na tom domluvený s ředitelkou. To je přesvědčilo. Do akademie jsem odjel na týden na zkoušku, po něm jsem se rozhodl definitivně,“ osvětlil začátky na Vysočině.

Obavy rodičů o potíže ve škole se ukázaly jako liché. „Ondra má v Brodě lepší známky než doma,“ pochlubil se před časem Miroslav Jinek. Hráč s ním ne úplně souhlasí. „Je to zhruba stejné,“ zhodnotil prospěch. Na druhou stranu se školou neválčí a i proto se může naplno věnovat stolnímu tenisu.

V HB Ostrov k tomu má ty nejlepší podmínky. V jedné budově má k dispozici hernu, posilovnu, rehabilitaci, ubytování a strava jsou samozřejmostí. „Když chodím do školy, tak se stolnímu tenisu věnuji čtyři až pět hodin denně. Teď škola není, proto trénuji i víc,“ vysvětlil.

Na výkonnosti je to znát. Hraje ve třech nejvyšších ligách dospělých. Za HB Ostrov nastupuje převážně ve druhé lize, o patro výše zaskakuje. Jako hostující hráč v Chebu už pětkrát nastoupil dokonce v extralize. „Byl jsem za tu šanci moc rád. I když jsem dostal nařezáno. Za vyzkoušení to ale stálo,“ ujistil, že porážky mu elán nesebraly. Jednu z nich mu připravila i legenda za stoly Petr Korbel.

Ve druhé lize už ale většinou vyhrává. „Není to špatná soutěž, ale je jiná. Hrají v ní hodně starší hráči. Už to není tak o rychlosti, ale kvalitu mají. Hodně to hrají hlavami, zkušenostmi,“ nabídl srovnání.

Na druholigové soupisce HB Ostrov by měl zůstat i v příští sezoně. Kvalitu soutěže ale začíná přerůstat. „Dohoda je taková, že tam zůstanu, aby tým neměl problémy se záchranou. Měl bych ale dostávat příležitosti v první lize,“ osvětlil strategii klubu.

Do prvního týmu je zatím hodně daleko. Havlíčkův Brod po postupu do nejvyšší soutěže skládá silné družstvo, podepisuje pro něj hvězdné hráče. Na Vysočinu už přišli Prokopcov, Shouman, Vožický. „Je dobře, že tu bude extraliga. Těší mě, že tu budou tak kvalitní hráči. Dostanu možnost s nimi trénovat. Pro mě je to šance na to, abych se herně posouval,“ svěřil se Ondřej Květon.

Chuť na sobě pracovat mu evidentně nechybí, i proto může dál snít velký sen: „Jednou bych chtěl hrát v Německu. Bylo by fajn, kdybych se živil stolním tenisem.“ Inspiraci má blízko. Trénuje ho Bohumil Vožický, který hrál v Mühlhausenu.