Před rokem byl ještě hráčem KT Praha, v minulosti si zahrál nejvyšší soutěž v Itálii či prestižní německou Bundesligu za Mühlhausen. Má možnost srovnání, ale říci, zda je trenér pod větším tlakem se brání. „Záleží na situaci, v jaké jste. Před pár lety jsem byl napsaný jako trenér Elizzy Praha a tam jsem pod žádným tlakem nebyl. Měli jsme tým, který mohl jen překvapit,“ vypráví.
To v Havlíčkově Brodě je v diametrálně odlišené situaci. Klub sice loni na jaře do extraligy postoupil, ale prakticky ze sta procent obměnil hráčský kádr. S jasným cílem, chtěl hned titul.
Navíc tento cíl veřejně vyhlásil manažer klubu Miroslav Jinek už před sezonou. „Zpočátku jsem si žádný tlak neuvědomoval. V základní části ještě o mnoho nešlo. My jsme navíc vyhrávali, rotovali sestavou, dávali herní šance mladému Radkovi Skálovi,“ popsuje pohodu, která panovala do února.
Jenže pak už začala být situace vážná. V play-off se začínalo od začátku a Havlíčkův Brod měl nálepku jednoznačného favorita. Kdyby po sezoně zvedal pohár pro mistra někdo jiný, rovnalo by se to senzaci.
To nebyla zrovna komfortní situace pro trenéra. „Tam už jsem si ten tlak připouštěl. Čtvrtfinálem jsme ještě prošli snadno, ale pak už jsme hráli zápasy, kdy to vyjít nemuselo,“ připomenul série s TTC Ostrava a posléze s KT Praha.
Právě finále bylo až nečekaně vyrovnané. Pražané srdnatě vzdorovali. „Udělali nám to hodně těžké. Rozhodovaly vždy třetí duely v zápasech. Tam se nám to povedlo zlomit, ale byly to opravdu nervy,“ oddychuje ještě teď.
Přiznává, že úspěchy či naopak prohry na sportovním poli prožívá intenzivně. „Jsem takový. Hodně nad tím přemýšlím, jsem v tom ponořený. Proto nejsem vždycky úplně příjemný. Žena by mohla vyprávět,“ omlouvá se na dálce manželce.
Nápor na nervovou soustavu zažil naposledy o minulém víkendu. To se vrátil z Tuniska, kde byl jako trenér úspěšné reprezentace kadetů. Jenže souběžně se v Havířově hrál kontrolní start juniorské reprezentace.
V něm jeho kluboví svěřenci Ondřej Květon a Radek Skála zpočátku zrovna nezářili. „Když jsem viděl ty výsledky, nedorazil domů ve zrovna dobré náladě. Kluci ale pak zabrali a večer už jsme se s rodinou vesele procházeli kolem Sázavy,“ popisuje příjemnou změnu nálady Bohumil Vožický.
