Otec nejúspěšnějšího stolního tenisty po slavnostním večeru poskytl ochotně Deníku rozhovor.

Jak se vám líbilo v Havlíčkově Brodě v takovém teplu?

Líbilo se mi tu moc. Mně ani vedro tolik nevadilo. Jsem rád, že jsme něco mohli udělat pro lidi. Ty naše výkony mohly být lepší, ale je teprve před sezonou.

Zahrál jste si dvouhru proti svému synovi. Po jaké době to bylo?

My jsme rádi, že se vůbec vidíme. Oba jsme časově zaneprázdněni. Takže spolu už nehrajeme. Ať vzpomínám, jak vzpomínám, tak si opravdu nevzpomenu, kdy jsme naposledy spolu hráli.

A na zápasy havlíčkobrodského týmu, kde váš syn hraje, se dojedete někdy podívat?

Občas ano. Podle toho, jestli mi to časově vyjde, protože já jsem profitrenér, takže mám své povinnosti. Takže pokud čas je, tak přijedu rád.

Havlíčkův Brod se stává baštou stolního tenisu. Jak vy hodnotíte zdejší prostředí?

Myslím, že je tu jedno z nejlepších prostředí. Co Míra Jinek (manažer brodského týmu – pozn. autora) dokázal, je opravdu skvěle. Tak by to měli dělat všichni. Dávat tomu zkrátka maximum. Jiné kluby by se měly učit.

Jste toho názoru, že to je jen o lidech?

Určitě je to jen o lidech. Chce to chtít a být pro to zapálený. Když se něco nedělá na sto procent, tak to prostě nejde.

Váš syn než přišel do Havlíčkova Brodu, tak jste tuto nabídku spolu konzultovali?

Bavili jsme se o tom určitě, ale já jsem pana Jinka vůbec neznal. A je vidět, že pro stolní tenis dělá maximum a i pro lidi v Havlíčkově Brodě.

Ovšem po loňské sezoně nastal problém se slovenským sponzorem Kristiánem Kobesem starším…

On odstoupil od smlouvy. Důvody si podle mě vymyslel, protože když se s někým domluvím na smlouvě, tak já osobně nemám srdíčko na to, abych ji nedodržel. Ale jsou i tací lidé, kteří si dělají, co si zamanou.

Říkal jste, že jste trenér, že se stolnímu tenisu stále věnujete. Vy sám ještě nějak sportujete?

Už moc ne v tomhle věku. Bylo to vidět i na stole, že jsem hodně kazil. Kdyby trochu člověk potrénoval, tak by to bylo trochu lepší. Ale samozřejmě exhibice nebyla kvůli tomu, abych já se předvedl, ale aby se lidé bavili. Ovšem kluci nebyli na stoprocent nahecovaní.

Petr byl navíc uvedený do Síně slávy českého stolního tenisu, tak jste pocítil hrdost?

(slzy v očích) Já se vám tu snad rozbrečím. Bylo to hezké.

On sám uznal, že o jeho úspěchy jste se hodně zasloužil vy…

Asi…

Byl jste na něj hodně tvrdý?

Byl jsem tvrdý na něj a i na jiné borce z reprezentace. Trénovali jsme tvrdě, ale uměl jsem klukům i odlehčit, když bylo potřeba.