Házenkářskou reprezentaci vede nově Španěl Xavier Sabaté, hokejovou Fin Kari Jalonen. Jsou to podle vás správná rozhodnutí?
Můj názor je jednoznačný: Ano. Samozřejmě, nejsme na to v našich zeměpisných šířkách zvyklí. A to myslím Česko i Slovensko. Ale prostě musíme potlačit svoje ega. V dnešním globalizovaném světě je to určitě správný krok.

Pojďme se podívat podrobně na oba sporty. Začněme házenou.
Česká házená je sice dál než slovenská, ale přesto si přiznejme, že svět nám za posledních dvacet třicet let utekl. Je to vidět nejen na výsledcích reprezentace, ale i na klubové úrovni. A pokud přichází trenér, který má zkušenosti z vrcholové házené, týden co týden hraje těžké zápasy, trénuje špičkové hráče, jsou za ním vidět výsledky, přinese profesionalismus a jiné tréninkové procesy, je to prostě velký krok vpřed.

Stropem se pro extraligové házenkáře Nového Veselí (v červených dresech) stalo v letošním ročníku čtvrtfinále play-off. V něm nestačili na Zubří (ve žlutém), jemuž hladce podlehli ve třech utkáních.
Sen o medaili je fuč. Zubří bylo ve čtvrtfinále nad síly házenkářů Nového Veselí

Asi ale bude potřebovat podporu uvnitř hnutí?
Ano. Aby byl úspěšný, musí ostatní trenéři utlumit své ambice a naopak toho využít. Načerpat od něj nové informace a vědomosti. O tom to je, proto přišel.

Předpokládám, že stejný názor budete mít i ohledně hokejového kouče?
Samozřejmě. My už s tím na Slovensku zkušenosti máme. Nejprve jsme měli u reprezentace Kanaďana Glena Hanlona, tam to moc nevyšlo. Bylo to ale způsobeno něčím jiným. Nemůžete dosadit zahraničního trenéra, který potom nemá podporu. Čerstvý příklad je ale dobrý. Craig Ramsey neměl dva, dva a půl roku patřičné výsledky. Bylo sice vidět, že tým se někam posouvá, ale neměl sportovní úspěchy. Samozřejmě se vyrojilo hodně kritiků: „Na co je nám takový trenér?“ V ten moment se ale ozvali výborní bývalí hráči a Ramseyho podpořili.

Během zimní přestávky získalo hřiště 1. FC Jemnicko zbrusu novou krytou tribunu.
OBRAZEM. Jemničtí představili novou tribunu. V jarní premiéře se střecha hodila

Tu trpělivost vedení slovenského hokeje jsem na dálku obdivoval…
Ta je ohromně důležité. Když se nastartuje nějaký proces, nějakou chvilku to trvá. To není nějaká počítačová hra. Je potřeba, aby veřejnost měla trpělivost. A aby právě renomované autority, na Slovensku to byl například Šatan, u vás by to mohli být třeba Jágr nebo Reichel, zahraničního trenéra podpořili. Opravdu se může stát, že třeba dva roky nebudou ještě velké výsledky. Ale když ho všichni podpoří, věřím, že to bude fungovat.

A když ho nepodpoří?
Je potřeba stále pracovat s médii. Slovenský svaz do toho hodně investoval. Novinářům neustále vysvětlovali, aby nešli hned do kritiky. Aby se přišli podívat na tréninky, aby viděli, jak ten trenér komunikuje a pracuje. Díky tomu si i kouč potom získal novináře na svoji stranu. Protože viděli, že to má hlavu a patu. Že prostě cesta je cíl. A letos se to ukázalo. Nestačí tedy, aby jenom přišel cizí trenér. Je důležité, aby neměl po dvou prohrách opozici i v těch, kteří si ho přivedli.