VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vadilo mi, že jsme loni nebyli správná parta

Havlíčkův Brod – Druhý rok v extralize, první titul. To je bilance manažera brodského pingpongového týmu STEN marketing HB Ostrov Miroslava Jinka.

30.5.2014
SDÍLEJ:

Show udělal ze stolního tenisu v Havlíčkově Brodě manažer klubu STEN marketing HB Ostrov Miroslav Jinek (na snímku). Ziskem mistrovského titulu ale jeho cíle nekončí. Nyní se chce do Havlíčkova Brodu přivést špičkové evropské týmy.Foto: Deník/Petr Veselka

„Ten, kdo mě zná, tak ví, že vše, co dělám, tak to dělám naplno," říká v rozhovoru, který exkluzivně poskytl Deníku.

Druhým rokem je STEN marketing HB Ostrov v extralize stolního tenisu. Letos jste získali mistrovský titul a navíc udáváte směr, jakým by se měl stolní tenis u nás ubírat…

Já, nevím, jestli něco udávám, ale ten, kdo mě zná, tak ví, že když něco dělám, tak se to snažím dělat naplno. Asi se nám povedlo, co se u nás ještě nikomu nepovedlo, tedy, že nový klub, který vznikl na zelené louce, hned druhým rokem získal titul mistra republiky.

Bylo to asi hodně těžké…

Hlavně byla velká konkurence. Když vezmu, že v nedávné minulosti, kdy získal titul El Niňo Praha, tak ve finále porazil Králův Dvůr, a to skoro ve stejné sestavě, ve které hrál letos a skončil šestý. Je vidět, že se extraliga zkvalitnila. Ať to byla DTJ Hradec Králové, která měla slovenskou jedničku a dvojku, El Niňo Praha, my nebo Hustopeče v čele s Bai Hem, který je nevyzpytatelný. Je to velký úspěch celého týmu, fanoušků a samozřejmě sponzorů. Poděkování prostě patří všem.

V první sezoně jste získali třetí místo a hned došlo k obměně kádru. Místo Kristiana Kobese a Bai Heho přišel Pavel Širuček a Josef Šimončík…

Já mám strašně ulehčenou pozici díky Petru Korbelovi, protože Petr ve stolním tenise něco znamená. Asi kdyby zavolal nějaký Míra Jinek, pojďte k nám hrát, tak by to bylo hrozně těžké je sem dostat. Ale hráči viděli první rok, co jsme dokázali. Viděli, jaké sem chodí návštěvy a najednou jsme se dostali do podvědomí. Věděli, že je tady rovina, co se řekne, to platí. Někde to tak nebývá, hráči nedostanou zaplaceno, ale to není jen ve stolním tenise.

Proč tedy došlo k obměně kádru?

Po posledním zápase loňské sezony, který jsme prohráli, mně strašně vadilo, že jsme nebyli správná parta. Ten tým byl rozdělený na dvě části. První byla česká, což byl Petr Korbel a Honza Hrnčiřík, druhá pak slovenská, kde byl Kristian Kobes a Bai He. Nebo se stalo po jednom ze zápasů, že byl Petr Korbel ve sprše a oni najednou odjeli a ani mu neřekli čau. Bylo to takové divné. Já stál mezi nimi a mně to vadilo.

Jak se situace vyvíjela dál?

Prakticky jsme se rozhodovali, jak posílíme na příští sezonu. Situace byla taková, že Kristian Kobes letos dodělával pátý rok vysoké školy, takže by na to play-off neměl  čas a já měl informace ze zákulisí stolního tenisu, že Pavla Širučka do Německa nevezmou. V podstatě jsme se bavili o nějakých posilách a já jsem všem řekl takovou posvátnou větu: Proč lovit nějakou běličku v rybníku, pojďme chytnou štiku, pojďme se domluvit s tím Širučkem. Hodíme mu laso, my pomůžeme jemu, nemusí si nic shánět a on pomůže nám. Takže ulovit Pavla Širučka tak těžké nebylo. Byl sice špatný z toho, že ho nevzali do Německa, ale já jsem mu říkal, že to spolu dokážeme. Bude trénovat pod Tomášem Demkem, půjde nahoru a nám to potvrdil svou výkonností, což potvrdil loni i na mezinárodní úrovni.

Letos šel ale na mezinárodní úrovni dolů…

Nechápeme proč, protože byl na žebříčku kolem pětaosmdesátého místa a najednou klesl a je někde kolem 130. pozice. My mu ale vytvoříme podmínky, aby šel znovu nahoru. Mohlo to být tím, že Tomáš Demek skončil u reprezentace, a jak se ukázalo v play-off, tak jejich spolupráce funguje výborně. Dalším faktorem mohlo být i to, že se Pavel Širuček tolik neztotožnil s přechodem z juniorské do seniorské kategorie.

Jak to bylo s Josefem Šimončíkem?

My jsme v počátku vlastně už nikoho nechtěli, protože jsme si mysleli, že bude Korbel, Bai He, Širůček a Kristian Kobes jako čtyřka a Honza Hrnčiřík jako pětka. Ale stalo se to, že jsem volal Štefanovi Kobesovi (otec Kristiana Kobese – pozn. autora), že bychom chtěli udělat nějakou exhibici pro sponzory a on nám řekl, že už s námi nic dělat nebude, i když nám v březnu řekl, že se v tom bude pokračovat. Takže jsme si domluvili schůzku i s Petrem Korbelem, kde se „domluvili" na ukončení spolupráce, i když smlouva byla na dva roky.

Takže, to byla dost složitá situace?

A to mi dva dny po schůzce ještě pan Kobes volal, jestli v tom budeme pokračovat, že by Kristian měl zájem za Havlíčkův Brod hrát, ale bez Petra Korbela.

Tak to zavánělo snad až drzostí. Co jste mu na to řekl?

Že jsem domluvený s Petrem Korbelem, a že to budeme to dělat spolu a sami.

A najednou jste museli začít řešit pozici třetího hráče…

Přesně tak. Klobouk dolů před Honzou Hrnčiříkem, protože byl nějaký balík peněz, který se musel rozdělit a Honza řekl, že se vzdává své gáže za pozici, aby ta trojka mohla být kvalitnější. Takže jsme se dostali do situace jako před první sezonou. Měli jsme dva špičkové hráče Bai He s Petrem Korbelem a bohužel na tu špičku již slabší Kristian Kobes nestačil, což se potvrdilo v play-off. Není to špatný hráč, patří do takové širší špičky, ale na tu absolutní neměl. No, a teď jsme řešili, koho tedy na tu třetí pozici získáme, a Petr Korbel připomněl, že se z Francie vrací Josef Šimončík.

Jak jednání probíhala?

Petr Korbel dal Josefovi číslo, ten mi zavolal, sešli jsme se a hned jsme si kápli do noty. Na podmínkách jsme se domluvili prakticky hned. Vše klaplo, takže nový tým byl složen během čtrnácti dnů.

Vrátím se ještě k Josefu Šimončíkovi, který moc známý nebyl, protože byl delší čas v zahraničí. Teď sem přišel a ty výkony ze začátku ani podle něj nebyly ideální. A v jednom rozhovoru řekl, že jste ho podržel právě vy…

Já jsem Pepu znal. Věděl jsem, že byl třetí na mistrovství Evropy. Pepa tam tenkrát otočil zápas, který se hrál na čtyři vítězné sety a už prohrával 0:3. Pepovi jsem věřil od začátku. Říkala mi spousta lidí, že Šimiho (Josefa Šimončíka  – pozn. autora) čas ještě přijde. Proto, když se mu tady nedařilo na podzim s Hradcem a bylo na něm vidět, jak je z toho špatný, tak jsem mu prostě jen řekl, co jsem věděl celou dobu – že mu prostě věřím. Ale já už jsem s ním měl jeden rozhovor před tím, kdy tady v zápase s Královým Dvorem proti Košťálovi vyházel jeden set a lidi mi říkali, to je druhý Kobes. Padala na něj kritika, ale já oponoval. Nebojte, Šimončík to zvládne. A jeho čas nastal právě v zápasech play-off, a navíc to je super borec do party. Má výborný vliv na Pavla Širučka. Pepa mi to vrátil se vším všudy, byl to druhý nejlepší hráč finále.

Příčinou těch nevyrovnaných výkonů byly i jeho zdravotní problémy. Je to tak?

Pepa, když má nějaký zdravotní problém, ať už se zápěstím nebo se zády, tak spadne na dno. Potom se z něho zvedne, ale přijde další zranění a je zase tam, kde byl. On trénuje jednou denně na stole, ostatní jedou dvakrát. Pokud by trénoval dvakrát, tak to jeho záda nevydrží, ale to si zase neumím představit, kde by byla jeho výkonnost, když v play-off s jedním tréninkem předváděl, tak fantastické zápasy. Teď už ví, jak má pracovat, když má zdravotní problémy.

V semifinále jste narazili na obhájce titulu z El Niňa a vy ty zápasy strašně prožíváte. Pamatuji si, že při prvním zápase doma jste mi za stavu 3:3 říkal, že pokud vyhrajete čtyřhru, tak postoupíte do finále…

Já to samozřejmě nevěděl, ale věřil jsem tomu. Hráli jsme doma, kde jsme v podstatě neporazitelní, a že, pokud budeme zdraví, tak je prostě přehrajeme. Jenže na domácí zápasy byl zraněný Petr Korbel, tak jsem si přál uhrát bod a vypadalo to, že Petr už v Praze nastoupí. V tom případě jsem věřil, že uhrajeme rovněž minimálně bod. A potom při pátém zápase bychom je doma v plné síle prostě porazili. Ten zápas se  tenkrát hrál asi pět a půl hodiny. Strašně málo kouřím, ale v tu dobu jsem chodil kolem kulturáku a kouřil jednu za druhou (smích). Ani jsem tu závěrečnou čtyřhru pořádně neviděl, ale vnitřně jsem byl přesvědčený, že bude rozhodující a ona skutečně byla.

A tu finálovou čtyřhru s Hradcem jste už viděl?

To jsem udělal pravý opak a s kluky zůstal. Ale jinak jsem domácí zápasy finále moc neviděl, ani jsem nemohl být u televize v předsálí, byl jsem venku na lavičce. Jednou tam za mnou přišel i pan Šimončík (otec Josefa Šimončíka – pozn. autora), který říkal, že to taky nemůže sledovat, kouřil doutník, povídali jsme si a čekali, jak to dopadne (úsměv). Naši žáčci tam za námi běhali a informovali nás o výsledku.

V posledním zápase se prohrávalo po třech dvouhrách 1:2 a málo lidí věřilo v obrat. Najednou se něco zlomilo, Petr Korbel, který doma tři finálové dvouhry prohrál, najednou podal fantastický výkon. Čím to podle vás bylo?

Já jsem Koryse (Petra Korbela – pozn. autora) zažil při několika zápasech, když první duel prohraje. On se pak začne strašně soustředit, nikdo na něj nesmí mluvit, bývá uzavřený. V tom zápase se potřeboval něčeho chytit a k tomu došlo v druhém setu. Tam jsem říkal, že pokud ten set dotáhne, a dotáhl ho silou vůle, na 14:12, takže vyhraje.

Potom přišel zápas Šimončíka proti Olejníkovi a všichni už viděli titul…

To jsem si myslel taky, že to bude jasná záležitost, protože Olejník ve finále Šimončíka ještě neporazil, a ono to bylo 0:3, ale Šimi (Josef Šimončík – pozn. autora) se zase rozstřílel ve čtyřhře.

Jenže za stavu 3:3 se miska vah převažovala spíše na hradeckou stranu. I předtím v Hradci Pištej se Šeredou působili sehranějším dojmem a hlavně do té doby žádnou čtyřhru v sezoně neprohráli…

Vzpomněl jsem si na první zápas v Hradci, kde jsme vedli 1:0 a 2:1, oni otočili na 3:2 a  my zase dali na 3:3. A čtyřhru jsme tam prohráli. Věděl jsem, že v Brodě to je ve stejném gardu, tentokrát ale, co se týče vývoje zápasu,   obráceně. Věřil jsem, že i tu závěrečnou finálovou čtyřhru můžou Širůček se Šimončíkem vyhrát a oni ji skutečně vyhráli.  Tady musím pochválit trenéra Tomáše Demka, který jim naordinoval naprosto správnou taktiku. Vím také, co při čtyřhře řekl Šimončík Širůčkovi. Říkal: Já podám krátce, Pištej ti to nejspíš krátce propinkne, nebo ti to seřízne dozadu do lajny. Širůček mu na to ale odpověděl: Ne, já to vezmu na sebe. A dal backhandovou bombu do rohu stolu. I z toho je vidět, že se s Pavla stává velký hráč, který dokáže vzít těžké situace na sebe.

Získali jste zasloužený titul mistra České republiky, probíhali v tomto duchu i oslavy?

Jasně. My jsme doopravdy super parta a já jsem rád, že jsem všechny kluky udržel. Už napořád u nás zůstane trenér Tomáš Demek, který má velkou zásluhu na zisku titulu. Přichází k nám Tomáš Tregler z El Niňa. Chceme Pavlu Širučkovi i Tomáši Treglerovi umožnit, aby mohli pod vedením Tomáše Demka trénovat ve Schwechatu, kde je Schlager akademie, kde trénuje celá evropská špička. Jan Hrnčiřík bude hrát třetí ligu v Německu, v našem realizačním týmu ale zůstává i nadále. . Snažil jsem se ho přemluvit, je to výborný kluk, ale nepovedlo se mi to. Ale pomáhat jako poradce bude dál a také s námi bude jezdit na zápasy.

Vrátil bych se ještě k předcházející otázce. Jaké tedy byly oslavy a můžete prozradit nějakou perličku?

Oslavy odpovídaly úspěchu. Celý večer nám zpíval revival Freddyho Mercuryho, skákaly se rybičky, zpívaly se oslavné chorály. A perličky byly (smích). My jsme se Šimim vydrželi nejdéle, tak jsme šli všechny ráno vzbudit a šlo se slavit znova. Jeden z členů týmu si spletl patro v penzionu, kde spal a místo na pokoji 217 si lehl do postele v pokoji číslo 317 a zabral tak  místo pánovi, který tam přišel z noční směny (smích). Nic se ale nestalo, přenesli jsme ho do jeho pokoje a vše bylo v klidu.

Z titulu plyne účast v evropských pohárech…

Je tomu tak. Rádi bychom hráli Ligu Mistrů nebo druhou evropskou soutěž ETTU. Chceme do Havlíčkova Brodu přivést fanouškům a sponzorům špičkové týmy.

Cíle pro příští sezonu?

Určitě obhájit titul. Již nebudou hrát Hustopeče, které skončily, ale jejich hráči  Bai He s Kobesem jdou do El Niňa. To znamená, že za tři roky budou ve třetím klubu. Takže já tipuji ještě pět let a budou mít prolezlé všechny extraligové týmy. DTJ Hradec Králové by měla zůstat ve stejné sestavě. A dále bych chtěl vyhrát Český pohár, ale  o tom hráči ještě nevědí (úsměv).

Autor: Petr Veselka

30.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Základní škola v Golčově Jeníkově vždycky překypovala aktivitou.

Škola v Golčově Jeníkově je cool

Ema Vránová, Střížov, 6. 10. 2017, 2 710 g
9

Podívejte se na miminka z brodské porodnice a hlasujte v anketě

Kolo nezamkl a už se sním neshledal

Havlíčkův Brod - V sobotu 21. října okolo třetí hodiny odpoledne ohlásil policii 51letý muž, že mu někdo na ulici Bělohradská u jednoho z tamních obchodních řetězců odcizil ze stojanu neuzamčené horské kolo značky Author.

ANO nevyhrálo na Brodsku jen v necelé desítce obcí

Havlíčkobrodsko – Volby do poslanecké sněmovny se uskutečnily ve 120 městech a obcích na Havlíčkobrodsku.

Hodnocení voleb: Zklamání i naděje politiků

Vysočina - Politici a odborníci z Kraje Vysočina komentují výsledky voleb

Lídr TOP 09 na Vysočině se obává ztráty demokracie

Vysočina - Strana TOP 09 se do poslanecké sněmovny dostala takříkajíc s odřenýma ušima.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení