V první řadě je třeba zmínit házenkáře z Nového Veselí na Žďársku. Vždyť muži klubu z městyse s třinácti sty obyvateli s úspěchem působí již čtvrtou sezonu v extralize, letos navíc premiérově vystupují v evropských pohárech!

„Když jsem v roce 2013 přebíral muže, kteří tehdy sestoupili do II. ligy, vymínil jsem si, že současně s tím zůstanu i trenérem dorostenců. S nimi jsme už tenkrát hráli extraligu a věděl jsem, že na nich stojí budoucnost klubu,“ vzpomíná trenér Sokola Pavel Hladík.

„Hned v následující sezoně jsme z druhého místa se štěstím postoupili do I. ligy, za další dva roky, to už jádro mužstva tvořili úspěšní dorostenci, se v Novém Veselí slavil postup do mužské extraligy,“ usmívá se.

Zajistit chod klubu na nejvyšší úrovni však nebylo jednoduché. „S premiérou v extralize nám moc pomohla firma Cooper Standard. S její pomocí jsme první sezonu, která bývá nejtěžší, dokázali zvládnout,“ i po letech oceňuje.

Může mít tato pohádka pokračování i v dlouhodobém horizontu? „Může, ale vyžaduje to několik faktorů. V první řadě sportovní zázemí a podporu vedení městyse. Dále kvalitní mládež, zapálené funkcionáře a samozřejmě finanční zabezpečení, což je asi nejvíce problematické. Klub by moc potřeboval generálního partnera a toho nyní bohužel nemáme,“ zalitoval Pavel Hladík.

Vyniknout jde i v nejpopulárnějším kolektivním sportu. I když konkurence ve fotbalovém prostředí je tvrdší. Městys Stará Říše, kde žije 620 obyvatel, se může pochlubit klubem, který hraje již od roku 2013 čtvrtou nejvyšší soutěž. „Když jsme před dvaceti lety postoupili z okresu do bétřídy, tak jsme s tím, že budeme hrát divizi, nepočítali. Ale tak nějak se to vyvinulo. Slabší články se postupně vyměňovaly a časem se to vykrystalizovalo,“ nastiňuje dlouhou cestu šéf klubu a mecenáš Miroslav Nedvěd.

Hráči ale místní nejsou. V „áčku“ je jen jeden ze Staré Říše. A není se čemu divit, jelikož klub má jen čtyři mládežnické celky a chybí mu třeba dorost.

Když pojedete autem přes Speřice na Humpolecku, moc dlouho nohu z plynu dávat nemusíte. Obcí, která podle wikipedie má jen čtyřicet adres, projedete rychle. Moderní fotbalový areál minout nelze, na tamním hřišti navíc třetí sezónu hrají krajský přebor. A do počtu nejsou. Po podzimu jsou v tabulce za celkem Dálnice kluby z Přibyslavi, Ledče či Chotěboře. Speřice dokázaly odvézt body i z Třebíče. Na přelomu tisíciletí přitom hrály jen okresní přebor.

„To byla doba, kdy došlo k výměně generací. Do týmu přišli Jančík, Vlček, Pohan, z Humpolce se vrátil Holenda. Tehdy to nastartovali otcové těch mladých hráčů, které máme nyní v áčku, a dá se říci, že na té vlně se vezeme dodnes. Díky nim tady začal zdejší fotbal fungovat,“ vzpomíná tajemník klubu Pavel Svoboda.

Speřice jsou unikátem i v tom, že si do úspěšného prvního týmu značnou část hráčů vychovaly. „Sešla se nám tu výjimečná generace. Kluci od nás jsou i v Jihlavě a v mládeži Humpolce,“ doplnil.