Radostné dny ale neprožívá. Musí se vyrovnávat se zklamáním. Zmizel mu cíl, k němuž směřoval přípravu v posledních měsících. Mistrovství Evropy, které se mělo konat na konci února ve Finsku, je zrušené. „Náladu mám takovou zvláštní. Do dobré to má daleko,“ prohlásil diplomaticky.

Zklamání si odjel léčit domů na Vysočinu. „Máme vlastní les a s tátou jsme rozhodli ho vytěžit. Dělali jsme si to sami, byla to docela dřina,“ svěřil se. Teď už je ale zpátky v Plzni, kde se vrací do kolotoče tréninků.

Jako střeleckému profesionálovi se mu změnil život od základu. Zatímco doma střílel po večerech, teď bere pušku do ruky hlavně dopoledne. „Vše má své pro i proti. Únava je určitě menší, než když máte za sebou pracovní den. Na druhou stranu se mi potvrdilo, že dopoledne není tělo ještě tak stabilizováno. Když je celý den člověk na nohou, je postoj pevnější,“ zmínil rozdíly.

Odpoledne tráví většinou laděním detailů. Kromě technických záležitostí a regenerace hloubá nad tím, jak se posunout dál. „Většinou sám, specialisty na mentální přípravu nemáme. Na druhou stranu nás střelců je tu poměrně dost, takže se o řadě věcí bavíme společně,“ vysvětlil Petr Nymburský.

Život se mu změnil i v osobní rovině. Už nežije ve věčném spěchu. „Roky jsem jezdil nakupovat autem, abych neztrácel čas. Teď si vyberu volnější den, kdy toho mám méně, a jdu pěšky. Udělám si procházku a přitom si nakoupím,“ svěřil se.

Pod drobnohledem trenérů je jen na střelnici. Do soukromí mu nikdo nezasahuje. „Máme to na individuální zodpovědnosti,“ řekl na téma večerky. Kvalitní spánek u střelce je přitom důležitý aspekt dobrého výkonu.

Proto možná překvapí, kolik toho Petr Nymburský naspal, když se v amatérských podmínkách šplhal do světové špičky. „Roky mi před závody vyhovovalo pět hodin. Teď je to víc. Jsem tak nějak v průměru. Dopřeji si sedm či sedm a půl hodiny,“ informoval. Budík nepotřebuje. „Probudím se sám. Déle než do půl sedmé nespím.“