To, že je otužování správné a že má pozitivní vliv na imunitu, to asi ví každý. Mnohokrát jsem si říkal, že bych se měl taky otužovat, ale nikdy se mi do toho nechtělo. Studenou vodu nemám rád. Manželka se otužuje pravidelně a mně bylo stydno, že slabá žena nemá problém pustit na sebe po teplé sprše studenou a já na to nemám.

Zacvičte si s židlí
Jak rozhýbat ztuhlá záda a rozproudit krev v žilách? Sáhněte po židli

Párkrát jsem to zkusil, ale nijak mě to nenadchlo. V loňském roce jsem 2x prodělal covid. Poprvé v únoru, to bylo 14 dnů jako hodně těžká chřipka a podruhé v říjnu. Tělo už mělo obranné látky, tak si s ním imunita poradila napodruhé velmi dobře. Po zotavení jsem se jako prevenci pro posílení imunity začal pravidelně otužovat.

Každé ráno po teplé sprše pár desítek sekund ledové. Nejprve nohy, pak ruce, a nakonec hlavu a celé tělo. V lednu jsem se potkal se svou kamarádkou Jitkou z Prahy, která mi popisovala, jak se chodí otužovat do Vltavy. Požádal jsem ji, jestli by mě někdy nevzala s sebou, že bych to chtěl taky zkusit a souhlasila.

V únoru jsem ji potkal na Sedlčansku, kde má chalupu, slovo dalo slovo a v neděli ráno, ještě, než mi začalo pracovní jednání, jsme šli do vody. Ten pocit v ledové vodě se nedá popsat. Jako protestantský duchovní křtím dospělé lidi ponořením. Mohou si vybrat, jestli v budově v bazénku nebo venku v přírodě.

Miliony bodajících jehliček

Nejstudenější voda při křtu měla 5°C. Bylo to studený, ale dalo se to. Vltava má teď kolem 2°C. Když jsem do ní vstoupil a začal plavat, je to jako když se miliony jehliček zabodávají do těla. Překvapil mě intenzivní pocit (téměř bolest) velkých tepen v podpaží a na vnitřní straně stehen. Po dvou minutách plavání rychle ven z vody, utřít a převléknout na karimatce do suchého.

Pokud má člověk zdravé srdce, tělo to v pohodě zvládne. Tepny se chladem stáhnou, tak je chvíli zima na prsty u rukou a nohou, ale po chvilce se opět rozehřejí. Než jsme nasedli do aut, padla otázka: Co zítra? Jasně, jdeme zase.

V pondělí ráno za svítání, cestou na pracovní schůzku, jsme si dali sraz na stejném místě. Sníh, ve vodě kousky ledu. Vstupujeme do vody, opět miliony bodajících jehliček. Naštěstí mám na hlavě čepici, aspoň něco je v teple. Tentokrát už necítím bolest v podpaží, ale jako by mi mrzly krční tepny, téměř jsem nemohl dýchat. Klid, dýchej.

Bezlepkové dortíky s meruňkami
Bezlepkové dortíky s meruňkami

Uklidnil jsem se, uvolnil a bylo to lepší. Zaplaví vás směs pocitů. Trochu strach z neznámého, pak obrovská euforie a hrdost, že jste to dali. Radost z pohybu ve vodě. Plaveme při břehu proti proudu, otočka a zpět.

V člověku se pere radost z otužování a výčitky, proč jsem blbec plaval tak daleko, ty jehličky strašně bodají a mě se chce ven z té ledové vody. Venku se bavíme o tom, že otužování je teď v módě, takže jsme vlastně in.

PAVEL SMOLKA