Výnosy jsou zatím spíš průměrné, řekl ředitel třebíčské agrární komory Karel Coufal. Současné horké obilí urychluje zrání a žně se rozbíhají naplno v celém kraji.

„Obilí nyní vypadá dobře. Zemědělci se snaží rychle sklidit vše, co je zralé,“ uvedl Coufal. První obilné kombajny letos na Vysočině vyjely do polí koncem června, což bylo i o deset dní dříve než jindy. V posledních dvou týdnech ale sklizeň přibrzdily deště. Práce postupují nejrychleji na níže položeném Třebíčsku, kde již bylo obilí odvezeno asi ze 7000 hektarů polí.

Žně dnes začínají v Rolnické společnosti Lesonice na Třebíčsku, která pěstuje obilí asi na 1300 hektarech polí a řepku na 500 hektarech. Podnik nemá ozimý ječmen, který se sklízí jako první. „Nyní nám přijely kombajny, které byly na výpomoci na Slovensku,“ řekl ředitel Vlastimil Štěpán. I on se domnívá, že přes jarní sucho by sklizeň mohla být průměrná, pokud do konce žní nepřijdou velké deště.

Obilí se v kraji pěstuje na 150.000 hektarech půdy. Posekáno bylo 10.800 hektarů ječmene ozimého, farmáři z hektaru v průměru odváželi 4,77 tuny. Ozimá pšenice byla sklizena na 200 hektarech. Řepka, jíž bylo oseto přes 36.000 hektarů, je zatím odvezena z 3900 hektarů. Její výnos se pohybuje kolem 2,89 tuny.

V minulém roce měli farmáři na Vysočině nejhorší úrodu obilovin a řepky v zemi - tyto plodiny před sklizní poškodily deště. U obilovin měli z hektaru 3,6 tuny. Průměrný hektarový výnos řepky činil 2,82 tuny.