Překládat se bude třikrát

Jestliže půjde vše podle plánu, přejede zásilka hranici se Slovenskem zítra v poledne. V pátek dorazí do ukrajinského Čopu, kde bude přeložena na širokorozchodnou dráhu. Odtud poputuje přes Ukrajinu do přístavu Iličevsk jižně od Oděsy a trajektem do Gruzie. Následně zamíří k arménské hranici.

Cesty obou linek se rozdělí až na posledních dvou stech kilometrech. Vybavení pro pivovar Erbuni, schopné naplnit čtyři a půl tisíce půllitrových pivních lahví za hodinu, doputuje do Jerevanu. Do arménského Diližanu má pak namířeno více než dvakrát tak výkonná linka na limonády.

„Jsou to linky spíše menší kapacity, vždyť například naše linka v pivovaru Litovel naplní až šestatřicet tisíc lahví za hodinu. Zajímavé jsou ale linky po technické stránce, třeba ta na limonády je schopná plnit jak lahve skleněné, tak PET lahve a opatřovat je třemi různými druhy uzávěrů,“ vysvětluje Michal Tecl, technický ředitel společnosti NATE.

Jeho firma je výrobcem zhruba každé druhé nápojové linky v České republice, jejími zákazníky jsou namátkou i pivovary Bernard a Černá Hora, z nealkoholických nápojů se na její lince plní třeba Ondrášovka.

Vlakem je to bezpečnější

Důvodem, proč výrobce svěřil zásilku železnici, je víc. Zaprvé – kamion je dražší. „Důvod, proč mnoho firem volí raději kamionovou dopravu, jsou špatné zkušenosti se železnicí z minula a širší servis automobilových dopravců. Společnost ČD Cargo ale služby velmi zlepšila, myslím, že tento způsob nákladní dopravy má dobrou budoucnost,“ uvažuje Tecl.

Další argument proti silnici – největší díly nápojových linek by musely být přepravovány jako nadměrný náklad s doprovodnými vozidly. „Nejtěžší komponent, totiž myčka pivních lahví, váží dokonce třináct tun,“ uvedl konstruktér společnosti Patrik Perka.

Důležitý argument pro koleje představuje bezpečnost. Kavkazský region totiž není zrovna oázou klidu. „Arménie je dnes velmi izolovaná země. Kamiony by na hranicích mohly čekat velké obstrukce,“ dodává Perka. Cesta by opravdu nebyla snadná: s Ázerbajdžánem má Arménie napjaté vztahy (probíhaly tam války, vlečou se spory o okupovaná území). Posílat zásilku přes Írán by byla snad nejnebezpečnější varianta, rusko-gruzínská hranice také znamená potenciální problém a příjezd z Turecka ztěžují hory. Proto dostal přednost vlak kombinovaný s trajektem.