„Samozřejmě, že lidé nám sem jablka stále vozí, ale pokud bych to měl porovnat s předešlými léty, je jich stále méně,“ shrnuje situaci Petr Průša, zaměstnanec výkupu. „A to si myslím, že se na jablkách dá slušně přivydělat. Pokud člověk nasbírá tak tři až pět metráků, je to jako kdyby vydělával skoro padesát korun na hodinu. Jistě, takovému úředníkovi z banky se to bude zdát málo, ale pro někoho to mohou být slušné peníze. Stejně tak je to i se studenty. Shánějí brigády, ale aby si zajistili nějaké peníze tímhle způsobem, to nikoho nenapadne.“

Lidé mohou jablka vozit dvakrát do týdne, ale v případě velkého množství mohou pracovníci výkupu přistavit kontejner přímo do sadu či zahrady. Během doby, co si povídáme, přijíždí do výkupu jedno auto za druhým z různých míst v okolí Havlíčkova Brodu. „Další místa, kde se jablka vykupují, jsou totiž jen ve Štokách, Přibyslavi a Kejžlicích,“ vysvětluje Průša.

Přijedou i s valníkem

Množství přivezených jablek se liší. Většina sběračů přiváží okolo šesti pytlů. „Hlavně děti na vesnicích jsou pracovité, těm pak sem jablka dováží rodiče, někdy i ve valníku za traktorem,“ zamýšlí se Petr Průša nad největším množstvím, jaké kdy dostali.

A kde jablka skončí? „Naloží se do kamionů, kterých vypravíme za podzim klidně i třicet a vozí se do Rakouska a Německa. Tam je vykupují největší evropské firmy, jako je Rauch nebo Pfanner. „Ti z nich nevyrábí mošty, jak si většina lidí myslí, ale jen koncentráty a s nimi potom dále obchodují,“ dodává závěrem Průša.

Martina Prchalová