Na každém litru, který vyprodukují, ztrácí více než dvě koruny. Výkupní cena pod šest korun ani zdaleka nekopíruje cenu výrobní, která se pohybuje přes osm korun za litr.

„Situace není dobrá a stává se pro řadu podniků neúnosnou,“ řekl místopředseda Zemědělského a obchodního družstva Kámen a současně i člen představenstva Agrární komory ČR za kraj Vysočina Václav Vala. „Dospěla tak daleko, že chovatelé začali svá stáda vybíjet. V závěru loňského či během letošního roku se v České republice snížil počet krav o šest procent. V přepočtu to je téměř dvacet tři tisíc zvířat,“ upozornil Vala.

Krávy likvidují ti, co neinvestovali

Podle posledních údajů Agrární komory je na celém území republiky chováno v současné době 400 tisíc kusů dojnic. Na Vysočině, která je co do počtu krav druhým nejsilnějším regionem v zemi, pak necelých osmasedmdesát tisíc.

V nezáviděníhodné situaci jsou především zemědělské podniky, které investovaly do výstavby moderních kravínů s volným ustájením dojnic. Vzaly si úvěry, které teď musejí splácet. Zemědělské družstvo Kámen mezi ně patří také. „V roce 2007 jsme postavili kravín pro 300 dojnic a celkově chováme 950 ks dojnic, vše ve volném ustájení,“ ilustroval stav Vala a poznamenal, že majitelé moderních kravínů stavy dojnic většinou drží. „Likvidují je především ti, kteří neinvestovali nic a dnes jsou jejich stáje technologicky zastaralé,“ konstatoval Vala.

Situace je kritická

Mimořádné zasedání představenstva a dozorčí rady Agrární komory ČR, které se uskutečnilo ve Velkém Meziříčí na Žďársku, označilo stávající situaci v sektoru výroby mléka i ve všech dalších zemědělských komoditách za kritickou.

„V roce 2010 očekáváme propad produkce zemědělských komodit o minimálně 20 miliard, přičemž je nutné si uvědomit, že to jsou zemědělci, kteří drží nízkou inflaci, sociální smír a zaměstnanost na venkově. Komora proto po vládě požaduje dorovnání z národních zdrojů ve výši 5,25 miliardy korun,“ zdůraznil Jiří Felčárek z Agrární komory ČR. Dodal, že komora požaduje po ministrovi zemědělství, aby při jednáních Rady ministrů zemědělství prosazoval stanovení minimální výkupní ceny mléka, a to v minimální výši 30 eurocentů, snížení kvóty o 5 procent pro všechny členské státy, které by mělo vést ke snížení přebytků mléka na trhu.

„Dalším požadavkem pro jednání ministrů je, nepodpořit návrhy na řešení krize na národní úrovni, které by znamenalo výhodnější podmínky pro bohatší země a v případě ČR další nároky na státní rozpočet,“ upozornil Vala.

Přímé dotace pro české farmáře z prostředků EU jsou podstatně nižší než v zemích původních členů EU. Proto se čeští zemědělci neobejdou bez dorovnání evropských dotací z národních prostředků České republiky.

„I při plném dorovnání přímých plateb ve výši 30 procent, což představuje výše uvedených 7 miliard, dosáhnou jejich dotace v přepočtu na jeden hektar pouze přibližně 50 procent výše dotace, kterou pobírají farmáři v Německu či Rakousku. S nimi si konkurují na jednotném evropském trhu a není tedy překvapením, že česká zemědělská produkce trvale klesá téměř ve všech komoditách,“ konstatoval Vala.

Dorovnání přímých plateb z národního rozpočtu jsou jediné dotační prostředky určené částečně do chovu skotu, které v současné mléčné krizi alespoň částečně kompenzují ohromné ztráty ve výrobě mléka.

„To jsou hlavní důvody pro náš oprávněný požadavek na plné dorovnání přímých plateb z národních zdrojů. Nechceme nic víc než částečně kompenzovat konkurenční nevýhodu, do které jsme se dostali z důvodu špatně vyjednaných podmínek při vstupu do EU,“ uzavřel Václav Vala, místopředseda Zemědělského družstva Kámen.