Do města sužovaného hospodářskou krizí a téměř patnáctiprocentní nezaměstnaností totiž došla dobrá zpráva.


Vláda Jana Fischera zařadila Světlou nad Sázavou do Programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury financovaného z prostředků zvláštního účtu privatizace po zrušeném Fondu národního majetku a rozhodla, že světelská samospráva získá dotaci ve výši dvaceti milionů korun na projekt průmyslové zóny.

„Jde o účelovou dotaci na vykoupení deseti a půl hektaru pozemků v sousedství sklárny od privátního vlastníka. Režim této dotace, kterou nám prostřednictvím CzechInvestu poskytne ministerstvo průmyslu a obchodu, počítá s naší finanční spoluúčastí. A to ve výši šesti milionů korun. A ty už máme v rozpočtu připravené,“ uvedla starostka města Lenka Arnotová a dodala, že o výstavbu průmyslové zóny usiluje Světlá od poloviny devadesátých let.

„Od té doby bylo vytipováno několik vhodných lokalit. Bohužel žádná z nich nebyla ve vlastnictví města. V roce 2008 jsme ale po sérii obtížných jednání dospěli k podpisu smlouvy s právním zástupcem rodiny Morawetzových, která nám uvedených deset a půl hektaru odprodá,“ poznamenal místostarosta města Jan Tourek a podotkl, že významnou roli sehraje i v budoucnu CzechInvest.

Komplikace po pádu koaliční vlády

Ten pozemky budoucí průmyslové zóny ve Světlé nad Sázavou nabídne k využití tuzemským, ale i zahraničním investorům. Na otázku, jestli rodina Morawetzových nezmění na poslední chvíli názor, odpověděl, že ne. „Naopak. Jejich zájem o odprodej uvedených pozemků je trvalý a neměnný,“ konstatoval Tourek.

Starostka města Lenka Arnotová připomněla, že za podpory tehdejšího hejtmana kraje Vysočina Miloše Vystrčila jednala počátkem listopadu 2008 s někdejšími ministry vlády, a to s Nečasem a Kalouskem o eliminaci tíživé situace, která ve městě nastala, po pádu společnosti Sklo Bohemia.

„Žádala jsem je o pomoc a nastínila jim situaci, v jaké se Světlá nad Sázavou ocitla. Sdělila jsem jim, že mezi priority města patří výstavba průmyslové zóny. Dohodli jsme se, že prostřednictvím CzechInvestu podáme příslušnou žádost. Bohužel pád Topolánkovy vlády naše tehdejší úsilí pozastavil. Přesto jsme v práci s místostarostou Tourkem a dalšími kolegy pokračovali a výsledkem je lednové rozhodnutí Fischerovy vlády, kterým byla naše průmyslová zóna zařazena mezi strategické zóny České republiky,“ řekla Arnotová.

Novelu insolvenčního zákona, na základě které byly bývalým zaměstnancům sklárny vyplaceny dlužné mzdy, příchod Lubora Červy, který už ve Světlé obnovil výrobu skla, vyřešení zásobování obyvatelstva teplem rozjezdem nové teplárny Na Bradle a teď i čerstvý impuls z vlády považuje Arnotová za jasné signály stabilizace poměrů ve Světlé nad Sázavou. „Přesto se nemohu smířit s tím, že závazky odpovědných lidí na sebe přebírá stát a prostředky, které na zmírnění ekonomických dopadů jejich nezodpovědného jednání, tak platíme my všichni z vlastní kapsy,“ uzavřela Arnotová.