Nové předpisy týkají se především ustájení březích prasnic, které se budou muset chovat v kotcích společně s ostatními, jim nevadí. Splňují je totiž už teď.

„Na Havlíčkobrodsku se v současné době chovu prasat ve velkém věnují jen tři zemědělské podniky, a to v Kojetíně, Slavíkově a Malči. Ostatní družstva již od chovu prasat ustoupila. Přinutil je k tomu především propad výkupních cen a také nevyhovující a zastaralé technologie, které bez rozsáhlých investic nemohla do požadovaných parametrů obnovit,“ řekl předseda Okresní agrární komory v Havlíčkově Brodě Václav Vala.

Největším producentem vepřového masa v okrese je společnost Provem v Kojetíně. Vloni na podzim změnila majitele. Jejím majoritním vlastníkem se stalo Agro družstvo z východočeských Sebranic.

„Původní chov jsme vykrmili a prodali. Celý areál jsme pak vyklidili, vydezinfikovali a mnohé jeho části zcela přestavěli podle požadovaných norem. A to nákladem pětadvaceti milionů korun,“ uvedl ředitel společnosti Petr Pavliš. Peníze Provem investoval například do zcela nových připouštěcích kotců, porodny a krmicích kompidentů.

Dalších zhruba pětadvacet milionů korun chce v budoucnu investovat ještě do provozu předvýkrmu.

Provem pronajal své pobočné farmy v Závidkovicích, Řečici a Borku. Novému chovu – představuje ho dánské plemeno dean brett – se věnuje jen v Kojetíně.  „29. březen se pro nás stal opravdu významným dnem. Po 115 dnech březosti se nám totiž rozrodily první prasničky,“ pochlubil se Pavliš.

Ten podotkl, že jeho cílem je dosažení počtu jedenatřiceti  selat na jednu prasnici a rok. Uvedené plemeno si vybral záměrně a na základě předcházejících osobních zkušeností. Vyznačuje se nejen vysokou březostí a plodností, rychlým přírůstkem, ale je také odolné proti stresu.

„Z Dánska jsme přivezli 1 250 prasniček a 16 plemenných kanců. Finální kapacita farmy čítá třináct set kusů,“ pokračoval Pavliš s tím, že kojetínská farma je plně vybavená. Disponuje připouštěcími kotci, jalovárnou, březárnou, porodnou i provozy předvýkrmu a výkrmu. „V kotci o ploše necelých čtyř set metrů čtverečních máme vždy po 65 kusech prasat,“ poznamenal Pavliš. Ten zdůraznil, že v celém areálu platí velmi přísné hygienické předpisy. Všichni zaměstnanci musejí například procházet takzvanou hygienickou smyčkou. Chov každý týden zkontroluje veterinář.

Stavy prasat klesají

Jateční hmotnost 110 až 115 kilogramů získají prasata po sto šedesáti dnech od narození.

Odbytových potíží, či exportu vepřového masa ze západoevropských zemí k nám se Provem nebojí. Polovinu roční produkce vyveze na Slovensko. Ta druhá pak najde odbyt v České republice. „Jsem přesvědčen, že díky zodpovědnému přístupu všech zaměstnanců, a těch bude v Kojetíně pětadvacet, dokážeme vyrobit kilogram živé váhy pod třicet korun. Jinými slovy, že budeme v zisku. Vepřové maso je tradiční českou potravinou. Věřím, že to kvalitní české budou lidé kupovat i nadále, i když jeho finální cenu neúměrně zvyšují prodejní řetězce. Ale to už je zase jiná kapitola,“ uzavřel Pavliš.

Stavy prasat u nás  loni klesly na nejnižší hodnotu od roku 1921, odkdy se sledují. Ke konci roku 2011 jich tuzemští zemědělci chovali 1,49 milionu, což bylo zhruba o pětinu meziročně méně. Roční spotřeba vepřového masa se v Česku v posledních letech drží kolem čtyřiceti kilogramů na osobu.