Jihlavská vysoká škola vlastní unikátní kyber-fyzikální továrnu

Kraj Vysočina dlouhodobě zaostává v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

„Tento stav souvisí především se skutečností, že nabídka vysokého školství přímo v regionu neodpovídá dostatečným způsobem potřebám a požadavkům zaměstnavatelů v území,“ píše se v dokumentu kraje, který slouží jako příloha k Národní výzkumné a inovační strategii. Mladí lidé tak často odcházejí z kraje studovat do jiných regionů a po absolvování vysokoškolského vzdělání se už na Vysočinu nevrátí.

Kraji také schází výzkumné organizace. Působí jich zde pouze několik a jejich oborové zaměření dostatečně nepokrývá potřeby místního podnikatelského sektoru.

Na Vysočině chybí odborníci. Přilákat je může infrastruktura i dostupné bydlení

Na Vysočině přitom dominuje kovozpracující, strojírenský a do jisté míry i automobilový průmysl, pro jehož budoucnost jsou moderní technologie klíčové. Bohužel, spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi zatím neběží tak, jak by měla.

Na tyto limity se snaží reagovat Vysoká škola polytechnická v Jihlavě (VŠPJ), která je jedinou veřejnou vysokoškolskou institucí v kraji. Díky prostředkům z evropských fondů rozšiřuje nabídku studijních oborů, zkvalitňuje výuku, propojuje absolventy s trhem práce a pořizuje nové technické vybavení.

Virtuální továrna

VŠPJ letos v červnu spustila například unikátní virtuální továrnu, která dokáže simulovat celou řadu procesů. Právě v kyber-fyzikální továrně vidí škola potenciál, jak rozvíjet regionální aktivity v oblasti výzkumu a inovací, propojit absolventy s podniky, zaujmout soukromou sféru a přispět tak k modernizaci místní ekonomiky.

Továrna se nachází v nově vybudované budově výukového centra, které má hned několik využití. Do nové moderní posluchárny mohou usednout až tři stovky studentů.

Prostor však nebude sloužit pouze k výuce, škola jej zamýšlí využít také k pořádaní odborných konferencí a kongresů. Pod posluchárnou, v suterénu budovy, se pak nachází zmíněná kyber-fyzikální továrna, jinými slovy výuková výrobní linka.

Školství prochází digitální reformou, chceme ji podpořit, říká nový radní

„Výuková výrobní linka umí například simulovat libovolné konfigurace dané linky nebo znázornit samotný výrobní proces, který je předem naprogramován,“ vysvětlil funkce továrny Vítězslav Šeda z VŠPJ.

Studenti tak mají možnost počítačově simulovat různé výrobní procesy pomocí tzv. virtuálního dvojčete, tedy počítačového modelu.

„V budoucnu se stane nedílnou součástí každé průmyslové výroby,“ popsal na stránkách VŠPJ Jan Jirsa z Katedry technických studií. Nejedná se ale pouze o virtuální záležitost, linka se skládá ze skutečných automatizovaných modulů, studenti si tak mohou různé výrobní procesy reálně vyzkoušet. 

Jihlavská vysoká škola je jedinou školou v Česku, která tzv. virtuální továrnu vlastní. Podle Šedy je to nezbytné zařízení pro výuku elektro oborů a částečně i strojírenských oborů. Studenti ji mohou využívat jak ve výuce, tak i při psaní ročníkových a závěrečných prací.

Kraj může z rozvoje školy těžit

Továrna má navíc velký potenciál přispět k lepšímu provázaní aktérů v regionu a rozvoji vědy a výzkumu. Nebude totiž sloužit pouze k výuce, ale i k výzkumu a k dispozici bude i dalším aktérům, kteří budou mít v oblasti vědy a výzkumu o spolupráci s VŠPJ zájem. Ať už se bude jednat o školy či firmy.

„Bylo nám umožněno pořídit špičkové přístrojové a softwarové vybavení, díky kterému bude možné realizovat kvalitní výuku studentů a další spolupráci s aplikační sférou, a to především s průmyslovými partnery v regionu,“ doplnil Šeda.

Škola investovala také do nákupu dalšího technického vybavení. Jedná se například o systém pro analýzu pohybu, který se mimo jiné využívá při tvorbě počítačových her, filmů či virtuální reality, ale také v průmyslu a v rámci řídících systémů.

Kromě toho jihlavská vysoká škola získala loni akreditaci pro nový bakalářský studijní program Aplikované strojírenství. Snaží se také do výuky zapojit více odborníku z praxe a reagovat na požadavky pracovního trhu.

Rakvárna v Pelhřimově vyrobí denně tři sta rakví. Zájem je hlavně o ty zdobené

Projekt zaměřený na technický rozvoj VŠPJ realizuje už od roku 2017, skončit má v roce 2022 a z 95 procent je financován prostředky z evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF). Zbylých 5 procent hradí škola z vlastních zdrojů a celkem se jedná o více než 67 milionů korun.

„Jednoznačně ano,“ odpověděl Šeda na otázku, zda může mít projekt pozitivní dopad i za zdmi školy, tedy na celý kraj.

„VŠPJ je vysoká škola zaměřená na aplikovanou vzdělanost, jejímž posláním je poskytovat odborně různorodé studijní programy zaměřené zejména na potřeby regionálního trhu práce a také na rozvoj spolupráce s aplikační sférou v regionu,“ dodal.

Autorka: Kateřina Zichová