Problém jak udržet prodejnu má například obec Jeřišno na Havlíčkobrodsku. Jeřišno má čtyři místní části z toho je obchod v Jeřišně a místní části Chuchel. „V posledních nejméně deseti letech obec Jeřišno dotuje v prodejnách stoprocentně veškeré energie, což na jednu prodejnu činí až 50 tisíc korun ročně. Od provozovatele požadujeme symbolické nájemné ve výši 100 korun za rok. Na krajskou dotaci jsme dosáhli jen jednou,“ popsala situaci starostka Jeřišna Dagmar Vaňková.

Od letošního roku provozuje obě prodejny vietnamský obchodník z Chotěboře. „Ale i ten si stěžuje na nízké tržby a vysoké náklady. Ano koupěschopnost našich obyvatel není vysoká, ti co jezdí za prací jinam tam i nakupují,“ podotkla starostka s tím, že se ale obecní úřad v Jeřišně bude snažit obchody udržet, protože hlavně pro obyvatele v důchodovém věku znamená cesta do prodejny aspoň nějaký sociální kontakt.

Několik nájemců se během sedmi let vystřídalo třeba v samoobsluze ve Vísce na Chotěbořsku. Pak už toho měl obecní úřad dost a starosta Ondřej Čapek přišel s poměrně odvážným návrhem. Obchod bude provozovat sama obec, ovšem ponese i veškerá rizika.

„Obecní obchůdek se stavěl stejně jako většina vesnických samoobsluh v takzvané akci Z. Léta ho provozovala tehdejší Jednota. V roce 2008 jsme, coby majitelé, nechali obchod s pomocí státní dotace a úvěru přestavět. Obchod dostal moderní podobu, nad krámkem vznikly tři sociální byty," popsal starosta Čapek krátce historii obecní samoobsluhy.V obchodě ve Vísce se postupně vystřídalo hned několik nájemců.Ti všichni to po krátké době vzdali, a z obchodu odešli. tedy provozovatelem a vlastníkem obchodu obec.

„Vstoupili jsme do obchodního řetězce COOP jako jeho partneři. Investovali jsme 100 tisíc korun do zboží. Obec jako taková si rovněž zřídila živnost a zaměstnala jednu prodavačku," popsal starosta svůj plán. Obchod nabízí smíšené zboží všeho druhu. Potraviny, drogistické zboží, základní kosmetiku částečně i textil. Zákazníci mohou v obchodě posedět u stolečku a ochutnat něco dobrého z nabídky lahůdek. Podle přání jim prodavačka nabídne čaj nebo kávu.

Průkopníkem „v tomto oboru“ soukromého podnikání v oblasti obchodu je zřejmě Příštpo na Třebíčsku s necelými třemi stovkami obyvatel. Obecní konzum tam otevřeli od roku 1994. Zřídili ho ještě v době, kdy byla ve vsi Jednota. Ale nedělala slevové akce, lidé si stěžovali, proto obec zřídila konkurenci ve své režii. Účetnictví obchodu zajistila místostarostka Marie Karšulínová.

Někde se provoz prodejny podařilo udržet tím, že ji obec odkoupila a svěřila soukromníkovi, například v Podmoklanech. Jinde byla prodejna nakonec uzavřena a obyvatelé jezdí na nákupy do sousedních vsí či do města, nebo se spoléhají na prodejnu pojízdnou. V Čachotíně na Chotěbořsku byl obchod provozovaný soukromníkem sice určitou dobu otevřený, dnes je ale opět prázdný.

„Je to prakticky neřešitelná situace. Nabízeli jsme provozovateli naši maximální podporu. Byli jsme ochotni dokonce hradit energie, přesto se nám nepodařilo prodejnu udržet," posteskl si starosta Čachotína Jiří Rychlý.

„Doby, kdy jsme byli ochotni tyto ztráty dotovat z vlastních zdrojů, jsou nenávratně pryč. Pokud se nenajde systémové řešení podpory malých venkovských prodejen, tak jich bude ubývat," upozornil již loni předseda havlíčkobrodského družstva COOP Vladimír Stehno. Jen na Havlíčkobrodsku provozuje řetězec COOP téměř 50 prodejen, z toho je asi čtvrtina takzvaně jednomístných a zhruba pět až sedm jich stojí prakticky před zavřením.

Zhruba před třemi lety začaly některé obce například v regionu Podoubraví společně s řetězcem COOP usilovat, aby Kraj Vysočina přijal takzvaný Pardubický model na který Kraj Vysočina nakonec přistoupil.

Vedení Pardubického kraje poskytuje obcím dotace, aby mohly prodejny provozovat. „Zajistit služby na venkově není vůbec jednoduché. Ne všichni obyvatelé vesnic mohou jezdit za svými nákupy do města, nemají vlastní dopravu z různých důvodů, dopravní obslužnost nefunguje," popsal situaci Stehno. Jak dodal, zlepšit situaci na Vysočině by mohl Kraj Vysočina prostřednictvím zřízení zvláštního fondu určeného právě na provoz venkovských prodejen.

Zachovat prodejnu v obci Stříbrné Hory, Podmoklany, Slavíkov, Vepříkov nebo Kouty se podařilo díky finanční podpoře z Kraje Vysočina. Už třetím rokem mohou obce požádat Kraj Vysočina prostřednictvím Fondu Vysočiny o peníze na zachování dostupnosti služeb, na podporu zachování prodejen potravin nebo smíšeného zboží. „Venkovský obchod je mnohdy jedinou šancí, jak si nakoupit základní potraviny. V minulých dvou letech na dotaci dosáhlo téměř 150 vesnic, mnohdy opakovaně,“ informoval náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje Pavel Pacal. 

Na Vysočině se bez dotací neobejde celá řada vesnických prodejen. Jen několik příkladů: jsou to například obce Záborná, Zachotín, Lesná, Ovesná Lhota, Radkovice, Jihlávka, Bohdalec, Mysletice, Ostašov, Opatov, Javorek, Kadov a nebo Zárubice.

Díky krajským dotacím se podařilo městečku Štoky na Havlíčkobrodsku udržet v činnosti malou prodejnu potravin v místní části Smilov. Kraj Vysočina podpořil dotacemi provoz prodejen potravin a smíšeného zboží v nejmenších obcích. „Městys Štoky požádal o dotaci z Fondu Vysočiny pro prodejnu ve Smilově. Získanou finanční dotaci městys následně převedl na firmu STRADO s. r. o., která je provozovatelem prodejny potravin ve Smilově,“ upřesnil starosta Pavel Královec.

Podpora na udržení venkovských prodejen je podle Pacala určena pro obce do 5 000 obyvatel, prodejna však musí být umístěna v obci do 400 obyvatel. Pro přiznání dotace je pak dále důležité, kolik dní v týdnu má prodejna otevřeno, zda poskytuje další služby, ale důležitý je i počet obyvatel v důchodovém věku. Kraj Vysočina je připraven dotovat provoz prodejny maximálně ze 70%, nejvýše částkou 50 tisíc korun. Díky podpoře Kraje Vysočina  se daří zachovat prodejny na Havlíčkobrodsku například v regionu Podoubraví.

Už v roce 2017, kdy byl program Venkovské prodejny poprvé vyhlášen, pomohl nakonec 53 obcím, které si mezi sebe rozdělily 1,67 miliónů korun. Pro velký zájem a velice příznivou odezvu ze strany obcí byl program minulý rok posílen. Na dotaci dosáhlo 92 obcí, které si po kontrole vyúčtování mezi sebe mohou rozdělit až 3,7 miliónu korun.

V roce 2019 o dotace z Kraje Vysočina v celkovém objemu čtyři miliony korun usilovalo už více než 110 prodejen. Mezi ty úspěšné, kterých byla většina, rozdělil kraj dotace ve výši od 20 do 50 tisíc korun.