Už tři roky mezi ně patří také Světlá nad Sázavou, v níž letos ukončí své studium první vyučení zlatníci. Jaká po nich bude poptávka na trhu práce, ukáže až čas. Ředitel školy Jindřich Vodička o jejich uplatnění strach nemá.

Co vás přivedlo na nápad tento obor otevřít?

Prvotním impulzem bylo, že se mi rozbil zlatý prstýnek a nikdo mi ho nechtěl opravit. (smích) Uvědomil jsem si tedy, že v tomto odvětví je na trhu práce mezera, kterou bychom mohli zaplnit. Proto mě napadlo, že založíme vlastní zlatnický obor.

Byl o tento obor zájem hned od začátku po jeho otevření?

Je vcelku běžné, že když začínáte s něčím novým, tak tomu lidé většinou moc nedůvěřují. V prvním roce se nám přihlásili čtyři uchazeči, ale i tento počet byl dostačující. Ve vyšších ročnících se k nim později připojili další žáci, kteří už měli třeba dokončený jiný obor, a tento jim přišel také zajímavý.

Kolik studentů přijímáte do prvního ročníku?

Tento obor nelze vyučovat nijak masivně. Naše dílna má kapacitu dvanáct míst, kterou nehodláme rozšiřovat. Každý rok by tak u nás skončilo třeba jedenáct zlatníků, kteří by najednou zjistili, že nemají práci. Od začátku školního roku máme v oboru plný stav, a odteď tedy budeme přijímat jen tolik uchazečů, kolik nám rok před tím odešlo vyučených zlatníků.

Museli jste letos odmítnout hodně zájemců o tento obor?

Bohužel ano. Přibližně padesát procent z nich se na obor nedostalo. To však neznamená, že bychom je nevzali na školu vůbec, pouze se z nich místo zlatníků stanou třeba skláři nebo keramici. Zlatník je v posledních letech velice módní obor a já osobně jsem zvědavý, jak dlouho ještě po nich poptávka vydrží. Na naší škole však máme tu výhodu, že sem dojíždí více než třetina studentů z jiných regionů, například z Plzně, Ostravy nebo Karviné, takže se ten místní trh práce nezasytí tak rychle.

Podle jakých kritérií zájemce přijímáte?

Zlatník je obor, v němž se praktikuje takzvaná selekce. Na čtyřletý maturitní obor dělají uchazeči talentové zkoušky, na tříletý učební obor ne. Občas po čase zjistíme, že na tento obor žák talent nemá, a tak pouze zabírá místo někomu jinému. V tom případě se mu pokusíme vysvětlit, že s největší pravděpodobností by v oboru zlatník výuční list nezískal, a navrhneme mu přestup do jiného oboru, kde talent není tolik zapotřebí. Nemůžeme si dovolit, aby u nás vyučený zlatník neuměl udělat prsten nebo opravit náramek.

V čem je tedy rozdíl mezi tříletým a čtyřletým zlatnickým oborem?

Rozdíl je v tom, že čtyřletý obor není pouze zlatnický. Má název Výtvarné zpracování kovů a studují v něm dva typy výtvarníků. Jedním jsou zlatníci, většinou dívky, které dělají drobné zpracování kovů. Druhým jsou pak výtvarní kováři, kteří zhotovují například kovové sochy. Je samozřejmé, že i dívka může svařovat autogenem a kluk dělat drobné zlatnické práce. V dnešní době se už rozdíly postupně stírají.

A kdybychom se zaměřili pouze na zlatnictví, naučí se žák na tříletém oboru totéž, co student na čtyřletém oboru?

Platí, že žák na tříletém oboru by měl být v budoucnu spíše opravář zlatnických věcí a podle vzorů vyrábět jednoduché šperky. Student  čtyřletého oboru by měl být na druhou stranu především návrhář. To znamená, že on by měl navrhovat kolekce či vzorníky šperků, které by měl učeň následně zhotovit. Samozřejmě se student na čtyřletém oboru učí totéž, co na tom tříletém, ale je zaměřený více na tu výtvarnou činnost. Má tedy méně praxe v dílně a více kreslení.

Co všechno tedy musí žák umět před tím, než ho pustíte k závěrečným zkouškám?

Na naší škole máme stanovené určité podmínky, které musí žák za tři roky splnit. Ze začátku zvládá pouze základní operace, následně se učí řezat, pilovat, postupně začíná vyrábět jednoduché přívěsky, prsteny, náušnice, náhrdelníky a později zhotovuje stále složitější věci.

A jaké podmínky musí žák na tříletém zlatnickém oboru splnit, aby u vás získal výuční list?

Praktická zkouška je rozdělená do dvou částí. V první dělají žáci zadanou povinnou práci, ve druhé pak realizují vlastní návrh. V podstatě by se zde mělo zpětně promítnout vše, co se naučili.

Mohl byste ty dvě části popsat podrobněji?

V té první dostanou za úkol udělat podle návrhu například barokní prsten s kamenem. V té druhé potom zpracují vlastní návrh nějakého šperku, například náušnic, náhrdelníku nebo náramku, který následně zhotoví. Doposud pracovali studenti o praxích s různými kovy, ale na finální návrh jim nejspíš umožníme, aby si přinesli vlastní zlato a z něj výrobek zhotovili.

O praxích tedy žáci nepracují přímo se zlatem?

Žádná škola v České republice nedělá přímo se zlatem. U nás pracují žáci v prvním a druhém ročníku s mosazí, ve třetím se stříbrem. Škola si nemůže dovolit koupit jim hroudu zlata. Už jen zlato, se kterým pracují malířky skla, stojí poměrně dost peněz. A to se bavíme o gramech. U zlatníků by to bylo v řádu kilogramů a při představě, že kilo zlata stojí přibližně milion korun, by to bylo opravdu drahé. Navíc šperkařina už dnes není tolik o zlatě. V módě je v poslední době především chirurgická ocel, se kterou zlatníci vůbec nedělají.

Jsou mezi vlastnostmi zlata a kovů, se kterými o praxích pracujete, velké rozdíly?

Nejsou. Stříbro je o něco měkčí než zlato, s tím se pracuje lépe. Mosaz je zase o něco tvrdší, takže se později žákům pracuje naopak lépe se zlatem než s mosazí.

Kolik hodin praxe mají žáci tříletého oboru v porovnání s maturitními obory?

Na naší škole je to tak, že žáci mají vždy jeden týden samostatné praxe a další týden školu. Na teoretické předměty typu matematika nebo český jazyk chodí pochopitelně spolu s ostatními obory, například s kameníky, keramiky nebo kováři. Nemůžeme si dovolit vyučovat zvlášť češtinu třeba jen sedm zlatníků. Odborné předměty vyučujeme v malých skupinách podle oborů.

Mají žáci po složení závěrečných zkoušek možnost nějaké maturitní nástavby nebo třeba i vysokoškolského studia?

Vysoké školy podobného zaměření jsou v Praze, Plzni nebo v Bratislavě. Pokud jde o maturitu, mají žáci dvě možnosti. Buď si mohou udělat třeba naši dvouletou nástavbu v oboru podnikání, nebo se rozhodnou dále rozvíjet svůj obor. V tom případě je přijmeme do prvního, druhého nebo ve zvláštních případech i do třetího ročníku oboru Výtvarné zpracování kovů, kde si maturitu mohou dodělat. Stává se, že se žáci přihlásí do vyššího ročníku maturitního studia na úplně jiný obor proto, aby si rozšířili své kompetence. Pak je tu ještě třetí, a to velice oblíbená možnost, že se žák, který získá výuční list například ve zlatnickém oboru, může následně přihlásit třeba na uměleckého kováře, kde absolvuje pouze praxi a za rok získá další výuční list. Máme tu některé učně, kteří mají takto zvládnuté i čtyři obory.

Letos u vás tedy budou končit první vyučení zlatníci?

Ano. Letos začínáme třetí školní rok, což znamená, že první výuční listy v tomto oboru pravděpodobně získají letošní třeťáci.

Jakou po nich očekáváte poptávku na trhu práce?

Je to spíš o tom, že si studenti po škole většinou otevírají soukromou praxi. Pokud vím, tak poptávka po zlatnících je především ve větších městech, ale když je řemeslník šikovný, tak se prosadí všude.

Myslíte si, že si člověk, který je čerstvě po vyučení, může rovnou otevřít vlastní dílnu?

Určitě. U nás se naučí sám vyrobit či opravit spoustu věcí a ve vlastní praxi se následně už pouze zdokonaluje.

Výrobky žáků na vaší škole pouze vystavujete, nebo je od vás někdo kupuje?

Výrobky si většinou kupují studenti sami, což je pro nás prioritní. Dávají je pak třeba maminkám, babičkám nebo partnerům. Většina šperků je prozatím v mosazi. Stříbrné začnou vyrábět až ve třetím ročníku a dá se předpokládat, že o ně bude větší zájem.

Takže očekáváte, že se vám peníze vynaložené na zlatnický obor částečně vrátí prodejem?

Zřejmě ano. Já samozřejmě nepředpokládám, že bychom někdy vyráběli šperky na zakázku. Spíš si myslím, že občas někomu něco na přání opravíme, aby se žáci také dostali ke zlatu. Jakmile začnou dělat s dražšími kovy, jako například se zmiňovaným stříbrem, dá se předpokládat, že si výrobek budou chtít sami odkoupit domů. Jsou to přece jen jejich první práce a já rozhodně nemám snahu mít ve škole depozit prstýnků, které bych musel hlídat.

Mohou žáci své výrobky ze školy využít i v pozdější praxi?

Ve třetím ročníku musí povinně vypracovat své portfolio, které budou využívat ve své pozdější praxi. Při hledání práce budou mít vedle životopisu v ruce i složku s fotografiemi toho, co už sami vyrobili, spolu s popisem pracovního postupu.

Zlatnický obor

Na Střední uměleckoprůmyslové škole a Gymnáziu ve Světlé nad Sázavou se zlatnický obor začal vyučovat ve školním roce 2011/2012. O získání výučního listu se letos pokusí šest žáků, stejný počet jich je dohromady v nižších ročnících. Po vyučení si mohou žáci dodělat maturitu, například v oboru Výtvarné zpracování kovů, který se zlatnickým souvisí. Škola jim však nabízí i řadu jiných možností. Praktickou část výuky vede vystudovaná zlatnice.

Jan Štrobl