Z testu jednoznačně vyplynulo, že nejkvalitnější mouku bez pesticidů a mykotoxinů nabízí mlýn v Havlíčkově Brodě.

Odborné testy provedla internetová televize ve spolupráci s Janou Hajšovou z ústavu analýzy potravin a výživy. „Tak samozřejmě, že nás to těší. O výsledku jsem se dozvěděl po telefonu. Před tím, jsme vůbec nevěděli, že naši mouku někdo testuje," reagoval Roman Valenta, jednatel společnosti Mlýn Havlíčkův Brod.

Výsledky „moučného testu" vidělo v současnosti víc než 580 tisíc diváků, informace o testu vyšly podle jednatele Valenty i tiskem, na to hned reagovali čtenáři, kteří do mlýna volali, ptali se, kde mohou tu kvalitní mouku koupit, známí a přátelé havlíčkobrodským mlynářům blahopřáli k vynikajícím výsledkům, na což jednatel Roman Valenta reagoval s úsměvem a klidem. „Já výsledky testů nepřeceňuji, ale s potěšením konstatuji, že směr, kterým se ubíráme je správný," podotkl Valenta.

Poctivá práce, moderní technika

Mlýn v Havlíčkově Brodě má dlouhou tradici. Jak prozradil jednatel Roman Valenta, v minulosti mlýn patřil firmě Valenta, Procházka a spol., v roce 1994 byl vrácen potomkům bývalých majitelů a vznikla firma Mlýn Havlíčkův Brod spol. s r.o.

Práce mlynáře je podle jeho slov náročná a neustále je co zlepšovat. Mlýn v Havlíčkově Brodě podle Valenty ale nežije jen z tradice, nýbrž se spoléhá na dvě věci, to je kvalitní poctivá práce a moderní technologie.

„Například letos jsme koupili opravdu kvalitní čistírenský stroj, který má za úkol zbavit zrno všech možných příměsí a nečistot, aby do procesu mletí šlo už jenom opravdu čisté zrno. V příštím roce 2016 chceme instalovat dva další moderní stroje. Je to optický třídič, který dovede v zrnu odlišit veškeré barevně odlišné a podezřelé obilky, dále stroj který nahradí už přeci jenom zastaralou odíračku. Je to takzvaný peeler. Souvislost s kosmetickým peelingem není náhodná. Peeler ještě více opiluje povrch zrna, na kterém mohou být přítomny mikroorganismy, včetně dalších nežádoucích látek, které se potom v procesu mletí dostanou do mouky právě tam, kde se zrno nedostatečně čistí," vysvětlil jednatel Valenta.

Obilí od stálých dodavatelů

Lze směle předpokládat, že většina zákazníků, kteří havlíčkobrodskou mouku kupují, zná mlynářskou technologii pouze z doslechu, a to ještě velmi zkresleně prostřednictvím různých českých pohádek. Vysvětlit podrobně, jak mlýn funguje, aby to laici pochopili a odborníci se při čtení neusmívali, není podle Romana Valenty jednoduché. Tak aspoň velmi stručně. „Obilí, a to jak pšenici, tak žito, nakupujeme od stálých, léty prověřených dodavatelů, u kterých se můžeme spoléhat již na určitou kvalitu. Samozřejmě i tak se zrno po dodávce podrobně kontroluje. Pak se zrno sype do jednotlivých sil podle obsahu lepku. Úkolem mlýnského stárka je namíchat směs určenou k mletí mouky stejných parametrů," popsal jednatel Valenta základní proces.

Zrno, než se z něho stane mouka, prochází velkou čistírnou v rozsahu pěti pater, samotné mletí se provádí na takzvaných mlecích stolicích, vysévačích a čističkách krupic. Z mletého obilí se pak oddělují jednotlivé druhy mouky, krupce a otruby. „Za rok semeleme až 29 tisíc tun pšenice i žita, denní výkon je 120 tun. Mouku dodáváme jak do velkoobchodů, tak i do pekáren, těstáren a výroben polotovarů," upřesnil jednatel Valenta s tím, že letošní rok, přesto že byl hodně suchý a odborníci se předháněli v katastrofických scénářích, neměl na kvalitu zrna podstatný vliv.

Krátký pohled do dlouhé historie

Začátky existence mlýna v Havlíčkově Brodě lze podle jednatele Romana Valenty odhadnout řádově na 200-300 let zpět Z modernější historie mlýna lze usuzovat na založení mlýna v podstatě již v dnešním půdoryse na roky cca 1750-1753. Dle zachovaných dokladů byl mlýn v roce 1873 přebudován a rozšířen z vodního mlýna na mlýn parní. Dnes pohání mlýn elektřina. Výrobní filozofií je zásada věnovat maximální péči nákupu kvalitní suroviny, přísnému dodržování výrobních postupů spojené s udržováním maximální možné hygieny výroby.

Obchodní strategií je bezchybné dodávání kvalitní značkové mouky obchodním partnerům. K dosažení těchto cílů byly uskutečněny solidní investice do výrobního zařízení, laboratoře a autodopravy. Mlýn Havlíčkův Brod má certifikován systém kritických bodů ve výrobě a produkuje výrobky dle ISO 9001.

Všechny suroviny i výrobky jsou důsledně několikastupňově kontrolovány v dobře vybavené laboratoři. Výsledkem jsou kvalitní mouky, které jsou dodávány prakticky bez reklamací náročným zákazníkům, včetně významných obchodních řetězců. Použití produktů z Mlýna Havlíčkův Brod je široké. Zahrnuje širokou škálu pekařských, těstárenských a jiných potravinářských výrobků. Spotřebitelsky balené mouky jsou oceněny značkou KLASA.

Jak jsou spokojeni stálí zákazníci

Oceněnou kvalitu mouky z havlíčkobrodského mlýna hodnotí velmi pozitivně především stálí odběratelé, jako je například obchodní družstvo COOP.

„Musím konstatovat, že jsem byl velmi příjemně překvapen výsledky testu A Dost, který zveřejnil výsledky hodnocení mouk na základě rozborů provedených specializovanými pracovišti. Z výsledků testů vyplynulo, že Havlíčkobrodská mouka polohrubá vyšla z tohoto testu jako vítěz. Je to velký úspěch společnosti Mlýn Havlíčkův Brod a jejího majitele a ředitele pana Valenty. Jako jediná mouka, na rozdíly od dalších, zejména privátních značek řetězců (např. Tesco Value, K-Classic Kaufland, AH Basice Albert aj) má nulový obsah mykotoxinů (plísně) a obstála ve všech hodnocených kritérií na jedničku," konstatoval předseda družstva inženýr Vladimír Stehno. Podle jeho názoru je celkově kvalita našich potravin dobrá. „Mnohdy negativní hodnocení našich potravin v ČR v porovnání například s Německem není vždy zcela objektivní. Navíc významnou roli vždy hraje cena. Skutečností je, že cena je pro zákazníka velmi důležitým kritériem a skutečností také je, že nejnižší cenu nelze požadovat nejvyšší kvalitu," podotkl předseda Stehno s tím, že podle objemu prodejů zůstávají nosnými položkami v případě mouk mouka hladká, polohrubá a hrubá, v podstatně menším objemu nabízí obchody mouku například selskou, výběrovou a celou řadu speciálních mouk, jejich prodej z pohledu procentního podílu je však malý.

Otázka je, jak se mají v nabídce mouky orientovat zákazníci, kteří kvalitu mouky těžko odhadnou, zvlášť v době před vánočními svátky, kdy hospodyňky tráví u trouby celé hodiny, protože není mouka, jako mouka.

„Myslím si, že to je hodně o zvyklostech našich hospodyněk. Ze svých zkušeností vědí, že mouka té konkrétní značky je nejlepší na buchty, jiná zase na knedlíky. Obecně si myslím, že tak trochu nedůvěra v tomto směru je k privátním značkám mouk, kde zákazník nerozliší, kdo mouku vyrobil. Tyto mouky jsou většinou také levnější, často promované v rámci akčních cen. Zákazník sice při nákupu něco ušetří, ale ne vždy pak musí těsto správně vykynout a buchta stejně chutnat. Myslím si, že klasické hospodyňky věří svým ověřeným značkám a nesázejí na nejnižší cenu a já si myslím, že dělají dobře," zdůraznil předseda COOPU a dodal: „Pan ředitel Valenta mi potvrdil, že jejich Mlýn má v současné době stovky dotazů, kde se dá jejich mouka zakoupit atd. Jsem rád, že právě tuto kvalitní mouku má zákazník nakoupit ve všech obchodech COOP v regionu Havlíčkův Brod, zákazníci ji samozřejmě mohou nakoupit i v celé síti dalších i menších potravinářských prodejen v celém regionu Brodu a kraje Vysočiny. Zcela určitě Havlíčkobrodská mouka dělá výbornou reklamu našemu regionu a patří ji za to určitě poděkování."