Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Řeznice: Na pult nedám nic, co bych si sama nekoupila

Přibyslav – V roce 1823 byl založen v Přibyslavi dům, ve kterém se již 190 let nachází řeznictví.

21.2.2015
SDÍLEJ:

Ivana Korená se svojí dcerou rovněž Ivanou právě vyskládaly na pult čerstvé maso. Kromě masných výrobků nabízí jejich řeznictví i doplňkový prodej, například koření, pečivo, mléko, sýry nebo i velmi oblíbené masové konzervy pro čtyřnohé mazlíčky.Foto: Ivo Havlík

To v současné době vede Ivana Korená společně se svojí dcerou, taktéž Ivanou. Obě jsou v řeznictví jako doma, a při bourání masa se umí ohánět se sekyrou jako zkušení dřevorubci. Ještě aby ne, když maso a masné výrobky jsou takřka jejich denním chlebem. A to by se na první pohled mohlo zdát, že řeznictví je ryze mužská profese. Opak je však pravdou.

Je evidentní, že vaše řeznictví, a především pak tenhle celý dům mají za sebou dlouholetou historii…
Co vím, tak tenhle dům tady stával již ve středověku. Za tu dobu si prošel mnoha eskapádami od kompletního vyhoření do základů až po epizodu z období napoleonských válek. Stejně tak se tu vystřídalo mnoho majitelů a vlastníků.

Zajímavá historie, ale zpět k vaší profesi. Myslíte si, že povolání řezník je ryze mužská záležitost?
To rozhodně ne. Osobně mě tohle ani nikdy nenapadlo. Já i dcera to bereme jako běžné povolání, jako každé jiné. Za ta léta jsme si už zvykly.

Jak dlouho už jste řeznicí?
V řeznictví pracuji již třináct let. Z toho pět let dělám vedoucí, od té doby, co odešla bývalá kolegyně. Moje dcera tu začínala brigádně a teď je tu nastálo.

Takže rodinný podnik…
Ano, ale já jsem pouze vedoucí obchodu. Jinak spadáme pod společnost Rabbit Trhový Štěpánov, který nás zásobuje masem. Stejně tak máme ještě další dodavatele, ať už jde o masné výrobky nebo doplňkový prodej.

Jaký je váš běžný pracovní den?
Každý den vstávám před pátou hodinou a již kolem šesté ráno musím být v obchodě. Všechno maso se musí nanosit z lednic a mrazáků na pulty a celkově se připravit na prodej. Držím se zásady, že do prodeje nepustím nic, co bych si sama nekoupila. Když zákazník přijde do obchodu, vybírá především očima, takže vše musí být upravené a čisté. Jakmile je vše připraveno, začíná běžný pracovní den, který pro zákazníky končí zavírací dobou, ale nás čekají ještě tak dvě hodiny práce. Opět maso uklidit, vytřít pulty a celkově vše zase připravit na další den.

To není tedy nic jednoduchého. Musím se přiznat, že takhle jsem si to nepředstavoval…
To většina lidí. Všichni si myslí, že ráno přijdeme do práce, uvaříme si kávu a čekáme na lidi.

Jak jste se k tomuto povolání dostala? Máte třeba vystudovanou nějakou speciální školu či obor?
Kdepak. Většinu jsem se naučila sama postupem času a hodně mě naučila bývalá kolegyně. Jednou za čas k nám jezdí nakupovat pán, který je řezník na slovo vzatý. Když s něčím potřebuji poradit, rád nám pomůže.

Hezké, a co vaše dcera? Také bourá maso?
Ivča pomáhá hlavně na krámě při běžném prodeji. Samozřejmě se mi snaží pomáhat, co může, ale bourání masa si většinou dělám sama.

Jak takové bourání probíhá? Co si pod tím mám představit?
Kuřecí maso a uzeniny jsou dodávány čerstvé každý den. Dvakrát týdně nám přivezou čerstvé vepřové a hovězí maso. Většinou jsou to větší neopracované kusy a je potřeba je nasekat a naporcovat tak, aby mohly jít do volného prodeje. Prostory naší prodejny nepatří mezi největší, takže všechno si dělám sama vzadu na špalku.

Pevně věřím, že když vás muži vidí, jak se oháníte se sekyrou, musí pořádně valit oči…
To rozhodně. Pár z nich mi už říkalo, že kdyby mě měli doma, tak by se mě báli. (směje se) Každopádně vždy se snažím, aby maso bylo čistě opracované a hezké. Jde o to, aby zákazníci byli spokojení.

Máte nějak zjištěno, co se nejvíce prodává?
Je to skoro jako v každém řeznictví, nejvíce na odbyt jdou především kuřecí prsa a stehna. Poté asi vepřové a teprve potom zbytek. Na druhou stranu nejde to úplně paušalizovat. Jsou období, kdy lidé více kupují hovězí, a někdy zase vůbec. Kromě masa nabízíme samozřejmě i další masné výrobky, jako jsou salámy, klobásy, různé druhy párků, ale třeba i rohlíky nebo doplňkový prodej v podobě koření.

Tipuji, že lidé nejvíce slyší na české maso a výrobky…
Řekl jste to zcela přesně, což i dodržujeme. U odběratelů dbáme především na to, aby všechno maso bylo české a kvalitní. Většina pochází z vlastních chovů. Takže rozhodně není ze zahraničí. Mnoho našich zákazníků se na to při každém nákupu ptá a zjišťují informace. Hodně je to také ovlivněno médii. Když v televizi odvysílají zprávu, že do České republiky bylo přivezeno nekvalitní maso třeba z Ameriky, můžete dát ruku do ohně, že druhý den přijde několik lidí, kteří se na to zeptají.

Když už jsme u té kvality, co říkáte na obchodní řetězce a kvalitu masných produktů?
Upřímně vám říkám, že žádná sláva to není. V supermarketu nikdy nevíte, jak dlouho už tam to které maso leží v regále, natož odkud přesně pochází. S kvalitou je to také velmi na pováženou. Já osobně se velkým obchodům snažím vyhýbat, a i když přijedu do cizího města, vždy vyhledávám malá řeznictví.

Chápu to správně, že pociťujete profesní deformaci?
(Usmívá se a do řeči ji skáče dcera.) Vždycky, když někam přijedeme, musí mamka navštívit místní řeznictví. Je zvědavá, jak to tam vypadá.

Je to pravda?
Ano, naprosto to sedí. Bohužel si nemohu pomoci, ale na druhou stranu je to vždy pro mě cenná inspirace. Například už jen to, jak maso mají vyrovnané na pultech či jak mají zorganizovaný doplňkový prodej. Stále se máme co učit.

A jak s dcerou vycházíte? Pohádáte se také někdy?
Tak jako všude jinde. Občas se kvůli něčemu chytneme, ale máme tu výhodu, že jsme matka a dcera a do půl hodiny jsme zase kamarádky. Vždy si to hned vyříkáme a je po starostech. Nikdo nikomu nedělá nějaké dusno nebo zbytečné nepříjemnosti. Vždy se snažíme vyjít si vstříc, ať jde o cokoliv.

Pěkné, předpokládám, že za ta léta budete již dobře sladěny…
Přesně tak. Můžeme se jedna na druhou vždy spolehnout, ať se děje cokoliv. Jsme dobře sehraná dvojice. Tolik živnostníků rozhodně nemá podobné štěstí, jako my. Jsme za to moc rády.

Autor: Filip Brož

21.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Osm politiků z Kraje Vysočina se účastnilo netradiční předvolební debaty Deníku
49

Jak odpovídali politici ve vysočinském Deník-Busu

Ilustrační foto.

Politika je v kraji pánská jízda

Nebezpečná silnice: Na tahu Jihlava - Havlíčkův Brod se zranilo čtrnáct lidí

Havlíčkův Brod, Jihlava - Hlavní silniční tah z Havlíčkova Brodu do Jihlavy se stal v pondělí kritickým místem. Během jediného dne tam došlo ke dvěma vážným dopravním nehodám. Zranilo se při nich 14 lidí.

Školní zahrada se změní v místo relaxace i vzdělávání

Havlíčkův Brod - „Pomáhám, protože chci", to je společné motto pro 72 hodin dobrovolných aktivit po celé ČR, které pomohou lidem, nebo přírodě v našem okolí. Již pátým rokem ji pořádá Česká rada dětí a mládeže.

Radek Koten (SPD): Jako jediná strana prosazujeme přímou demokracii

Vysočina /ROZHOVOR/ – Lídrem vysočinské kandidátky SPD (Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura) je v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny Radek Koten. „Proč by nás měli lidé volit? Protože my máme odvahu říkat pravdu. Pojmenováváme věci tak, jak jsou. Neschováváme problémy za rádoby korektní slovíčka,“ říká politik z Vojnova Městce na Žďársku.

AKTUALIZOVÁNO

Ve Stranné u Telče usmrtil dítě zemědělský stroj

Vysočina – V pondělí 16. října se ve vsi Stranná na Jihlavsku stala velká tragédie. Došlo tam k dopravní nehodě při níž zemřelo nezletilé dítě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení