Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Štáflova chalupa je kouzelná, mám štěstí, že tu mohu pracovat, říká antikvář

Havlíčkův Brod – Štáflova chalupa, unikátní dochovaný příklad lidové architektury z konce 16. století, je národní kulturní památkou.

8.9.2012
SDÍLEJ:

Království knih v oáze klidu. Tak by se dal asi nejlépe popsat antikvariát Igora Domkáře ve Štáflově chalupě. Knihy si zde zvykli nakupovat maminky, studenti, ale i sběratelé.Foto: Deník/Petr Stránský

Pro návštěvníky má své nezaměnitelné kouzlo, což potvrzuje také Igor Domkář, který v chaloupce provozuje antikvariát už více než deset let a která se pro něj, jak sám říká, stala druhým domovem.

Kdy začalo vaše podnikání?
První antikvariát jsem otevřel v lednu roku 2001, měl jsem pronajatou malou místnost dvakrát pět metrů v Dolní ulici. Potom jsem se ještě stěhoval do větší místnosti ve stejném domě, ale tam mě tížil stále více stoupající nájem. Pak jsem se náhodou dozvěděl, že město hledá využití pro interiér Štáflovy chalupy, tak jsem ještě s kamarádem, který podniká v oboru levných knih, podal žádost. Dopadlo to dobře, zástupcům města se náš návrh líbil, a tak jsme se na konci roku 2001 stěhovali do Štáflovy chalupy. Kamarád začal mít více podnikatelských aktivit, takže dva roky poté už zůstaly jen staré knihy.

Proč právě knižní antikvariát?
Od dětství jsem hodně a rád četl, a chtěl jsem tak splnit svůj sen, otevřít si obchůdek se starými knížkami. Postupně jsem se praxí vzdělával v oboru, získával jsem vědomosti, hlavně ohledně výtvarné stránky knihy, ale například dějiny literatury se doučuji dosud a necítím se být v tomto směru vůbec odborníkem, spíše mě zajímá  osud a dílo jednotlivých pro mě zajímavých spisovatelů.

Není to z hlediska obchodu trochu horší lokalita? Přece jen Dolní ulice je o hodně více frekventovanějším místem než prostor mezi klášterem a kolumbáriem…
To je asi pravda, v Dolní ulici přicházelo do obchodu více nových zákazníků, kteří se přišli třeba jen podívat. Tady v chaloupce docela dlouho trvalo, než se sem noví lidé naučili chodit. Ještě i teď, po více než deseti letech, stále mnoho Broďáků ani neví, že tu vůbec nějaký antikvariát je. Ale sběratelé a věrní zákazníci si už zvykli sem chodit a líbí se jim tohle prostředí. Navíc, kdybych zůstal v Dolní ulici,tak bych dnes možná už ani nepodnikal, nájem tam byl skutečně vysoký. Zde jde pouze o zálohy za energie díky podpoře ze strany města.

Jakým způsobem získáváte nové knihy do prodeje?
Jsou lidé, kteří mi knihy dají zdarma a mají radost, že je nemusí vyhodit, ale většinou se jedná o finanční vyrovnání.  Někdy vezmu sadu knih jako celou knihovnu, někdy se dohodneme, že vykoupím jen  část knih. Často si lidé myslí, že čím je kniha starší, tím musí mít větší cenu.

Není to tak?
Ne vždycky. Často mi lidé nabízejí staré knihy z konce 19. století jako vzácnost, ale ony vzácné nejsou a ani se neprodávají. Často jsou knihy z 60. nebo 70. let 20. století cennější.

Co tedy určuje cenu knihy?
Jde o tisky, které vycházely v menších nákladech a byly hezky upravené dobrými výtvarníky, mají hezké obálky nebo vazbu. Jsou to knihy, kde jsou například vložené grafické listy, jsou tam podpisy autorů nebo jde o první vydání.  Takových knih není moc, a proto je každý antikvář rád vykupuje a prodává.

Objevil jste v obchodě někdy takovou knížku, o které jste si řekl, že je tak cenná, že ji neprodáte?
Tohle se mi často stávalo na počátku podnikání, spoustu knížek jsem si bral domů, že si je nechám, ale tam se mi začaly hromadit bez užitku. Teď už to beru více obchodně.  Když nějakou hezkou knihu objevím, tak si ji s chutí přečtu, ale pak ji s klidným srdcem prodám a mám radost, že se prodala. Ale když se objeví nějaká opravdu zajímavá kniha, tak ji potřebuju mít chvilku u sebe, třeba si ji i přečíst a teprve pak ji pustit do prodeje.

A jaká byla úplně ta nejdražší kniha, kterou jste prodal?
Jedna z vzácných věcí, kterou bych zase rád viděl, byla bibliofilie, kterou linoryty ilustroval avantgardní výtvarník 20. let pocházející z Chotěboře, Zdeněk Rykr. Vyšlo jich jen 50 výtisků, a to byla knížka, která se opravdu nevidí a není nikde moc k sehnání. Prodával jsem tu stejnou dvakrát, nakonec putovala přes aukci do Ameriky, cenově  byla za dvacet tisíc, ta měla vůbec takový zajímavý osud…

Kolik knížek tedy celkově nabízíte?
Na internetu mám tři tematicky oddělené e-shopy, kde nabízím asi 8000 knih, zhruba 4000 knih je tady v chaloupce a další jsou ve skladech, dohromady nabízím asi 15 000 knih.

Které knihy se prodávají nejčastěji?
Velmi dobře se prodávají pohádky, pro které sem chodí maminky, ať už z toho důvodu, že nové knihy jsou drahé, nebo i proto, že jsou to ty klasické, které četly jako děti, tak je chtějí číst svým dětem. Sběratelskou módou jsou staré dobrodružné knihy, verneovky, mayovky, hlavně ty, které ilustroval Zdeněk Burian, nebo ty v původních vazbách. Často sběratelé sbírají celé edice od určitého nakladatele nebo určitého ilustrátora. Hodně také chodí studenti pro klasickou beletrii nebo doporučenou četbu, kterou mají ve školách, knihy lákají nízkou cenou, na jednorázové přečtení to stačí.

Co ještě mohou kromě knih zájemci ve vašem obchodě najít?
Teď jsme zase znovu začali prodávat gramodesky. Kdysi nám někdo bednu s gramodeskami ukradl, a ani moc v té době nešly na odbyt, tak jsme nějaký čas gramodesky neprodávali. Asi po dvou třech letech se ale zase začínají dostávat do módy, docela se prodávají, zažívají novou éru.  Prodávají se také pohledy, grafiky a obrazy,  ale spíše se držím knížek.Také se lidé občas ptají na staré mapy, to by asi také byl zajímavý prodejní sortiment, ale to už je pro specifický okruh sběratelů. Hodně se lidé zajímají o to, co napsal nebo ilustroval Bohuslav Reynek, Otakar Štáfl a další místní autoři, kteří přesáhli svůj region, ale jejich děl také není nikdy dost.

V chaloupce nejde nepotkat „vítacího psa", na kterého upozorňuje cedulka na dveřích, často leží rovnou za vstupními dveřmi…
Ano, to je náš vítací pes, jmenuje se Bach. Je to kříženec malamuta původem ze Slovenska. Je tady se mnou už devět let, takže je to  takový psí senior,  je velice hodný, děti i dospělí ho mají rádi.

Co dalšího nabízí Štáflova chalupa?
Kromě stálé expozice skautingu průběžně obměňujeme výstavy v největší místnosti domu, v dýmné jizbě. Nyní je tam výstava divadelních kulis a loutek, které používali Štáflovi, na to se sem chodí dívat školky. Potom výstava rukodělných prací klientů stacionáře Úsvit, kteří se prezentují nevšední keramikou, dále ručně dělané hadrové panenky, proutěné košíky, zvířátka z papíru a další.

Někde jsem četl, že snad jste s původními majiteli, se Štáflovými, příbuzní…
Také jsem to někde zaznamenal, nevím, odkud to pramení. Snad, že dcera paní Štáflové se jmenuje Domkářová, ale to je jen shoda jmen, příbuzní nejsme.

Co pro vás znamená pracovat právě ve Štáflově chalupě?
Je to pro mě už druhý domov, prožil jsem tu hodně věcí, je to pro mě i vzpomínkové místo, setkávám se tu s přáteli. Je to kouzelná chaloupka, a já mám rád lidovou architekturu a folklor, takže je pro mě štěstí, že jsem v takovém netypickém obchodě.  Lidé tu najdou klid, chodí si sem odpočinout od rušného města.

Kdo je Igor Domkář
Narozen 30. 03. 1973 v Havlíčkově Brodě
Bydliště: Vilémovec u Lipnice
Vzdělání: střední zemědělské učiliště Světlá nad Sázavou, operátor zemědělské techniky
Rozvedený, dvě děti.

Autor: Petr Stránský

8.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Tak si zatím stojí v tabulce okresního přeboru Golčův Jeníkov, který po jedenácti kolech posbíral 4 body.

Šmolovy jsou stále jediný neporažený tým

Ilustrační foto.

Slovan zabral, porazil Strání

Knižní veletrh v Havlíčkově Brodě láká na nové autory

Havlíčkův Brod – Kulturní dům Ostrov v Havlíčkově Brodě opět ožije již 27. Podzimním knižním veletrhem, který nabídne nejen české a zahraniční tituly, ale také koncert tria Michala Pavlíčka s Bárou Basikovou.

Štoky deklasovaly nováčka z Rozsochatce

Vysočina – V 11. kole I. B třídě se o víkendu odehrály hned čtyři derby. Lípa porazila nováčka ze Starého Ranska, které tak zůstává blízko dna tabulky. Jednoznačný výsledek byl k vidění V Tisu, kde domácí padli 4:1 s Habry a ve Štokách, kde místní Sokol porazil Rozsochatec 6:1.

Bruslaři rozstříleli Medvědy a vrátili se do čela tabulky

Vysočina – V 8. kole druhé ligy uspěli z vysočinských týmů pouze Bruslaři v derby s Pelhřimovem. Žďár padl v Klatovech, Moravské Budějovice přenechaly doma body Nymburku.

Jak odpovídali politici ve vysočinském Deník-Busu

Vysočina - Přinášíme vám vyplněný dotazník politických špiček z Vysočiny. Takto politici odpovídali na naše otázky v Deník-Busu před volbami v pátek 13. října.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení