Průmyslová zóna u světelských skláren nabízí plochu v rozsahu deseti hektarů. Půlku hektaru již město přislíbilo místnímu truhláři. Ten lidem poskytne dvacet pracovních míst. Zbývajících devět a půl hektaru teď město blokuje pro švédskou firmu, která projevila zájem jako další v pořadí. Název kvůli probíhajícím jednáním nebudeme uvádět.

„Předběžná jednání probíhala velmi nadějně. Teď ještě čekáme na vyjádření vlastníka ve Švédsku. Plochu devět a půl hektaru firmě zatím blokujeme, a to do dalšího zasedání zastupitelstva, které proběhne 26. června," uvedl starosta Světlé nad Sázavou Jan Tourek.

Město by většího investora uvítalo. Dotační podmínky Ministerstva financí a průmyslu, s jejichž přispěním průmyslová zóna vznikla, ho zavazují podmínkou, že zde do roku 2020 vznikne 200 pracovních míst. „Já osobně o naši průmyslovou zónu do budoucna nemám strach. Za tu dobu co jí máme, o ní projevilo zájem spoustu firem. A současný stav ukazuje, že jich bude ještě víc," doplnil Tourek.
Světlé se v současnosti daří dobře. Po krachu skláren v roce 2008 zde nezaměstnanost stoupla na 25 procent. Nyní je díky místním firmám na čtyřech procentech. „V podstatě se dá říct, že kdo je nyní na úřadu práce, tak pracovat nechce," míní místostarosta Světlé, Josef Hnik. Stoupá i hodnota bytů. „Ve městě už dobrý rok nekoupíte byt. Prodávají se na facebooku za částky podobné jako v Brodě," říká Jan Tourek.

Vedení města má zájem o to, aby do Světlé vstoupily firmy, které se o své zaměstnance dobře starají. Příkladem jsou nyní i „nové" světelské sklárny, které zaměstnávají okolo devíti stovek lidí a průměrná mzda se zde stále zvyšuje.

Švédská firma, která uvažuje o vstupu do místní průmyslové zóny, by do čtyř, pěti let mohla zaměstnat dalších 450 lidí.
„Uvidíme, jak to dopadne. Dohodli jsme se, že pokud nám nepotvrdí svůj zájem do konce června, odblokujeme plochu pro všechny ostatní," dodal Jan Tourek.

Dalším zájemcem je pro změnu strojírenská firma, která by zabrala asi dva hektary. Více menších firem by pro město představovalo určitou nevýhodu, protože by uvnitř průmyslové zóny muselo vybudovat sít komunikací. To by představovalo další investici.