Kopřiva: obtížný plevel, ale skvělá léčivka. Hodí se do kuchyně i na tělo

Ba co víc, vlákno kopřivy dvoudomé se dá využít jako textilní surovina. Nejstarší důkaz o jeho zpracování je 5000 let starý – ledovcový muž Ötzi měl letky šípů z peří připevněny tenkou, ale pevnou nití z vlákna kopřivy. Vyráběly se z ní pytle pro hospodářské účely, za první světové války dokonce i spodní prádlo. Doložené je taky její využití na výrobu papíru.

Vydatně, zdravě, levně. Polévka podporuje trávení, poctivý vývar léčí

Kopřiva byla vnímána rovněž jako magická rostlina, používala se k čarování, mohla zlo přivolat, ale také mu zabránit. V Rusku se z kopřivy dodnes vyrábějí amulety, které mají svého nositele chránit před zlými silami. Ovšem nejvíce naši předci využívali léčivé schopnosti „žahavky“.

Léčí i procházka jarní přírodou

Asi každého z nás maminka po žahnutí kopřivou utěšovala: „Aspoň nebudeš mít revma.“ Lékaři však tuto pověru vyvracejí. Proč tomu lidé už od středověku věří a někteří vás i dnes budou přesvědčovat, že vás šlehání kopřivou zbaví bolesti kloubů?

To se dá vysvětlit tím, že požahání vyvolá pálivou, svědivou až velmi bolestivou kožní reakci, která „přehluší“ revmatickou bolest kloubů. Je to ale dočasné, a navíc dost nepříjemné řešení. Jiné léčebné účinky „českého ženšenu“, kterých využívali naši předci, jsou ale pravdivé.

„Kopřiva má široké spektrum působnosti, její hlavní předností je očista krve a krvetvorba, konkrétně podporuje tvorbu červených krvinek,“ vyzdvihuje její hlavní sílu bylinkářka Markéta Svobodová.

„Obsahuje mnoho vitaminů a minerálních látek, které tělu po zimě mohou chybět. Tímto nám dodává sílu, odstraňuje jarní únavu, posiluje nás. Navíc díky svým močopudným účinkům odstraňuje z těla nečistoty a může být přínosem i pro osoby trpící na ekzémy, lupénku atd. Dále má příznivý vliv na slinivku, slezinu, harmonizuje činnost vaječníků, jater, žlučníku,“ vyjmenovává mladá žena, která už jako malá ráda vařila z bylinek čaje a dnes se svým mužem nejen míchá čajové směsi, ale i vaří sirupy, louhováním v lihu z nich vyrábí tinktury, připravuje masti a kloktadla…

K bylinkám se vrátila poté, co se celá rodina odstěhovala z Prahy na vesnici. „Uvědomila jsem si, že bylinky nás léčí hned dvakrát. Poprvé, když za nimi chodíme do přírody a nasáváme vůni lesů a luk, a podruhé, když si z nich uvaříme léčivý čaj či sirup,“ láká ke zdravotní jarní procházce.

Je libo polévku, nebo koláč?

Kopřivu dnes nejčastěji používáme ve formě čaje. Bývá to pro mnohé takový rituál, jakmile se začne oteplovat. „Každé jaro si dělám očistnou kúru z kopřiv, která spočívá v třítýdenním popíjení kopřivového čaje dvakrát denně. Poté týden vynechám a pokračuju třeba ještě jednou nebo dvakrát. Ideální jsou mladé kopřivy plné síly,“ říká Martina Lancingerová, autorka blogu www.vareniste.cz.

Krvavý elixír mládí. Obohaťte svůj jídelníček o červenou řepu

Popisuje, že sama na sobě pozoruje schopnost této byliny čistit organismus. „Odráží se to například na kvalitě pleti, kterou jsem vždy řešila a s níž mi na jaře kopřivy dost pomáhají,“ potvrzuje zkušenost mnohých, kteří se potýkají s ekzémem, lišejem nebo akné.

„Kromě toho mají kopřivy schopnost čistit játra, krev, posilují močové cesty a umí i spoustu dalších věcí,“ pochvaluje si. Nerozpakuje se ale používat tuto bylinu i v kuchyni. Na svém blogu nabízí hned několik receptů.

„Jelikož od narození žiju na vesnici, bylo pro mě zcela přirozené, když mamka zaběhla na zahradu pro čerstvé kopřivy, aby jimi ochutila velikonoční nádivku anebo abychom si uvařili polévku. Tu jsme občas vařívali rovnou nad ohništěm na zahradě a já doteď na tu výjimečnou atmosféru ráda vzpomínám,“ vypráví.

„V kuchyni jsem vždycky ráda zkoušela něco nového, a tak jsem na své chuťové vzpomínky navázala vlastním pojetím receptů z kopřiv, které jednak skvěle chutnají, jednak prospívají našemu zdraví.“

Ostatně – Italové z kopřiv také vaří polévku (minestra di ortica), ale i těstoviny nebo rizoto, Němci připravují Brennessel salat a pečou kopřivový koláč, Francouzi ji klidně přidají do svého oblíbeného quiche… Martina Lancingerová ji ráda používá k ochucení masa.

„Perfektně dochutí masové (ale i vegetariánské) kuličky, sýrovou náplň do kuřecí kapsy nebo rolády, anebo je dobrá na posypání masa při zapékání,“ vypočítává a radí, že v tom případě je ale třeba hlídat, aby se nespálila. Abychom se toho vyvarovali, můžeme jí maso posypat až před podáváním.

„Hodí se také do tvarohové pomazánky nebo do pesta, do polévky, k zapečení do domácího chleba či drobného pečiva, na těstoviny… Způsobů pro využití se najde opravdu mnoho,“ dodává s tím, že po chuťové stránce je kopřiva dost specifická, hodně „travnatá“. „Myslím, že kopřivu zkrátka buď milujete, nebo nesnášíte. Osobně znám především její příznivce,“ usmívá se.

V létě můžeme sbírat semínka

Markéta Svobodová doporučuje trhat kopřivu do konce května. Ale ani později na ni nemusíme zanevřít. V pozdním létě můžeme sbírat její semínka (tvoří se jen na samičí rostlině).

„Mají také léčivé účinky. Obsahují nenasycené mastné kyseliny, vitaminy A, C, a E. Považují se za všeobecně posilující – při vyčerpání, rekonvalescenci, po těžkých onemocněních i po porodu, k stáru pro podporu soustředění, po náhlém poklesu výkonnosti,“ objasňuje bylinkářka.

Stejně jako u listů, semínka opatrně usušíme a uchováváme např. v zavařovací sklenici v temnu. Můžeme je přidávat do nejrůznějších pokrmů, omáček, polévek, salátů, pomazánek… Někdo sbírá i kořeny, které se využívají třeba u mužů na zlepšení funkce prostaty.

Zelenina je boží! Dodejte jídlu jiný rozměr

U bylinných čajů bychom vždy měli být obezřetní a nenalévat se jimi od rána do večera. U kopřivy to platí dvojnásob. „Samotnou kopřivu doporučuji užívat cca 4 týdny v jarním období. Pokud je zařazena ve směsi, může se užívat i delší dobu,“ radí Markéta Svobodová, která ale vždy doporučuje po měsíci užívání bylinného čaje zařadit pauzu přibližně 7 až 10 dní.

Obzvlášť na pozoru by se měli mít ti, co mají problémy s krví. „Kopřiva ředí krev, takže pokud ji někdo potřebuje zředit, je vhodná. Není ale vhodná v případě, když již člověk užívá léky na ředění krve (warfarin apod.). Tady by mohlo dojít ke kontraindikaci,“ varuje s tím, že obecně platí – pokud někdo užívá léky na ředění krve, je třeba se bylinným čajům vyhnout.

Jak ale dále upozorňuje, nemusíme si na kopřivový čaj vzpomenout jen na jaře. „Třeba známá rakouská bylinářka Marie Treben doporučovala dát si během roku občas šálek kopřivového čaje na posílení imunity a očistu, ona je totiž antivirová a protizánětlivá,“ dodává Markéta Svobodová. Takže se určitě vyplatí nasbírat teď lístků více a nasušit je do zásoby.

Kopřiva pomáhá i při vnějším užití. Výrobci vlasové kosmetiky ji využívají do stimulačních tonik. Tinkturu proti vypadávání vlasů si ale můžeme připravit i sami a pak ji vtírat do pokožky hlavy. Pokud si budeme umyté vlasy oplachovat odvarem, krásně zpevní, budou pružné a lesklé. Navíc tím omezíme jejich vypadávání a maštění.

Kopřivovým odvarem můžeme potírat také tělo a někdo nedá dopustit na čisticí pleťovou masku z kopřivy… Na co hlavně bychom si měli dát pozor, pokud se rozhodneme okusit jakýkoli zázračný účinek kopřivy? „Na ruce,“ směje se Martina Lancingerová.

„Ke sběru můžeme použít rukavice a odstřihovat špičky rostlinek ostrými nůžtičkami nebo nožíkem. Kopřivu je třeba propláchnout přes síto,“ říká a vysvětluje, že pokud ji používáme do studené kuchyně, je dobré přelít ji horkou vodou, aby ztratila žahavost. U tepelně upravených jídel to není třeba.

Pryč s kupovanými hnojivy

A když už vyrazíme na kopřivy, můžeme do košíku přidat i něco dalšího. „Již je možné využít léčivou sílu kořene pampelišky, která celkově podporuje látkovou výměnu, upravuje celý trávicí systém a hlavně oblast jater a žlučníku, která je v tomto období dle čínské medicíny oslabena,“ doporučuje Markéta Svobodová.

Upozorňuje, že bude kvést podběl, který upravuje funkci dýchacích cest, odhleňuje a pomáhá hlavně při suchém dráždivém kašli. „Dále sedmikráska, jež čistí krev a podporuje látkovou výměnu, rozrazil, který taktéž čistí krev a hlavně snižuje nežádoucí cholesterol v krvi. Kořen pýru plazivého zase silně čistí tělo. Snad mě ještě napadá popenec obecný, který se taktéž řadí k jarním čisticím bylinkám.“

Jablka jsou zdravá a chutnají i v tekuté formě. Vyrobte si ocet nebo sirup

Martina Lancingerová nedá dopustit na v posledních letech velmi oblíbený medvědí česnek. Používá ho hlavně na pesto. „To si mažu buď na pečivo, anebo dávám do těstovin a na noky. Využívám ho v kuchyni víceméně jako kopřivy,“ svěřuje se mladá žena, jejíž další oblíbenkyní je řeřicha. „Dochucuji jí obložené pečivo nebo saláty. Řeřicha má ale tu výhodu, že si ji můžeme bez problémů pěstovat kdykoliv během roku.“

Ještě jednu schopnost kopřivy je třeba zmínit: dá se z ní připravit účinné přírodní tekuté hnojivo. Natrháme rostlinky na kousky, dáme je třeba do kbelíku, zalejeme vodou a necháme tak tři týdny uležet.

Jakmile směs přestane pěnit a voda je tmavá, je hotovo. Jen je dobré dát „lektvar“ během tohoto procesu co nejdál od našeho příbytku, odér je dost nepříjemný. Směs ředíme s vodou a používáme na zalévání jednou měsíčně. Prospívá jak květinovým záhonům, tak zelenině.