Čich je podle tvrzení odborníků na parfémy naším nejstarším a dnes bohužel nejvíce zanedbaným smyslem. Je to dáno vývojem společnosti. Náš čich už dnes nepotřebujeme k přežití tak jako kdysi, a tak zlenivěl.

„Jsme obklopeni mnoha vůněmi, zahlceni komerční parfémovou sférou, kterou často vnímáme jako jedinou cestu používání vůně, a ztrácíme svou orientaci v tom, co nám vlastně voní, nebo ne,“ říká Markéta Filipová, lektorka ze Školy čichu Rafaella. Podle encyklopedické definice je parfém obecné označení směsi esenciálních olejů a dalších aromatických látek. Má za úkol vydávat nějakou specifickou a příjemnou vůni. Jeho užitím lze u lidí vyvolávat různé pocity a touhy či podtrhnout módní charakter nositele. A samozřejmě slouží k překrytí pachu.

Historicky první zmínky o parfémech se neustále posouvají dál a dál do minulosti, podle toho, co přinášejí nové archeologické objevy. „Zásadním milníkem pro naši západní civilizaci bylo, když tři králové přinesli z Orientu myrhu, kadidlo a zlato darem k narození Ježíšovi. Ještě dál do minulosti pak máme vonné kultury Egypta, Sumerské říše a Babylonu, ale i Japonska či Indie. Vonné látky se používaly od počátku věků a provázejí člověka do současnosti, jen se mění způsob, jak vůně vnímáme a používáme,“ líčí Markéta Filipová, která je původní profesí zdravotní sestra a dnes například vytváří vonné koncepty pro lůžková i ambulantní zdravotnická zařízení.

Dnes je převážná většina parfémů komerční syntetická, intenzivní a často v nich jednotlivé vonné složky už ani nepoznáme. A které složky se v nich objevují nejčastěji? „Obecně jsou často používané květinové tóny, jako růže a jasmín, orientální pižmo a ambra, vzácná dřeva typu santal a cedr, v oblibě jsou také pryskyřičné tóny kadidla a myrhy. Evropská parfémová tvorba stojí na citrusech a bylinách, jako je třeba máta, rozmarýn, bazalka,“ vyjmenovává odbornice na vůně.

Něco pro milovníky hnoje

Co se týče správného namíchání jednotlivých složek parfému, existují osvědčené základní kombinace, které se pak případně modulují přidáním dalších vonných látek. „Je mnoho obecně platných fungujících vonných kombinací, které platí pro tvorbu vůní, a každý parfumér si je potom může modifikovat podle svého. V dnešní době už je tvorba vůní velmi svobodná a třeba takzvaný niche parfém nám přináší často neokoukané vonné kompozice, které se nepodobají ničemu, co už bylo vytvořené,“ vysvětluje Markéta Filipová.

Niche parfémy jsou velmi propracované vůně s příběhem, které se vyrábějí z těch nejdražších ingrediencí, a jejich tvůrci se nebojí experimentovat s jednotlivými složkami. Najdete v nich proto třeba absint nebo střelný prach.

Ne vždy to, co voní mně, voní i ostatním. Tento jev bývá často kamenem úrazu ve společnosti ostatních lidí. Tady platí osvědčené pravidlo, že méně je někdy více, a to i v případě, že jsme přesvědčeni o tom, že náš parfém voní nejlépe na světě, a nejradši bychom provoněli celý svět. Nabízí se také otázka, zda by se člověk měl svým parfémem přizpůsobit tomu, co voní jeho partnerce nebo partnerovi.

„My vždy říkáme, že je důležité, aby člověk voněl hlavně sám sobě. Ale s vůněmi se dá neomezeně experimentovat, a tak můžete udělat obojí – pro jednu příležitost se navonět pro sebe, jinou vůní udělat radost partnerovi,“ radí parfumérka. Často se prý řeší problematika vůní v open space prostorech. V čichové škole učí lidi, jak s vůněmi zacházet i v takových případech.

A jakou vůni může parfumér nabídnout člověku, kterému voní třeba hnůj nebo siláž? I pro milovníky pachů spojených se zemědělstvím a zvířectvem se najde řešení. Je jím použití takzvaných živočišných vonných akcentů. Takovým klientům prý často zavoní třeba koncentrované oudové parfémy, tedy parfémy vyráběné z vonného dřeva a z něj získaného oleje zvaného oud, který je základem většiny orientálních parfémů.

Jestli vás zajímá, co více voní ženám a co mužům, podle Markéty Filipové je predikce, že ženy mají rády květiny, muži balzámy a dřeva. „Je to ale stále víc individuální. Tím jak se lidé začínají o čich zajímat, tak se uvolňují a zjišťují, že to může být úplně jinak. A v tom je velká krása. Já jsem měla a stále mám některé pánské balzámové parfémy mnohem radši než ty ženské květinovky,“ přiznává odbornice.

Co se týče nejpopulárnější vůně na světě, ta se asi určit nedá. Popularita jednotlivých parfémů přichází ve vlnách. „Ale nejpopulárnější, ve smyslu velmi známá, je určitě  tvorba parfumerského domu Chanel, v povědomí je třeba stále silně uložené Black Opium od YSL nebo parfémy z domu Guerlain,“ uzavírá Markéta Filipová.

Vonět je jistě lepší než smrdět. Nehledě na to, že vůně může pozitivně ovlivnit i naše zdraví. Na tom je koneckonců založena aromaterapie, která je v dnešní době velmi oblíbená. A výmluvná je i teze, kterou šíří Škola čichu Rafaella. A ta zní: „Co nám voní, to nás léčí.“